O Craddockově záměru sestavit plán obrany Pobaltí referoval britský list Telegraph. Agentura Reuters doplnila, že generál, velící všem silám NATO v Evropě, už začal plán probírat s generálním tajemníkem Jaapem de Hoop Schefferem, který zastupuje politické vedení paktu.
Craddock by nejraději začal s obranou Estonska. Jeho vztahy s Ruskem mimo jiné zatěžuje i spor o odstranění památníku rudoarmějců z centra Tallinu a následné počítačové útoky na weby estonských úřadů, z nichž nejsevernější pobaltský stát vinil Moskvu. - čtěte Estonsko zavřelo kvůli útoku ambasádu v Moskvě
Politici budou moci prodiskutovat plán už tento týden
Aktivita jednoho z nejvyšších velitelů NATO přišla jen několik dní před chystanou schůzkou ministrů obrany Aliance v Budapešti. Setkání, kterého se za Česko kromě Vlasty Parkanové zúčastní i náčelník generálního štábu Vlastimil Picek, začíná v maďarské metropoli ve čtvrtek.
Na oficiálním programu jsou zejména mise NATO v Afghánistánu a Kosovu, jednání komise NATO - Gruzie a obranná transformace Aliance. "Bude tam ale zařazená i diskuse a tam se samozřejmě mohou objevit jiná témata," nevyloučil možnost nastolení pobaltské otázky Vladimír Lukovský z ministerstva obrany.
Navíc je poměrně dobře možné, že se obrana Estonska, Lotyšska a Litvy stane na schůzce tématem neoficiálních rozhovorů. "Článek 5 (říkající, že útok na jednoho člena Aliance je roven útoku na všechny členské země - pozn. red.) je teď skutečně v naprostém středu pozornosti," citovala agentura Reuters nejmenovaného vysokého amerického činitele.
Právě Spojené státy a jejich tradiční blízký spojenec Velká Británie vnímají obavy Estonska, Lotyšska a Litvy z Ruska nejsilněji. Vztahy Aliance s Kremlem jsou ale kvůli válce v Gruzii takřka na bodu mrazu a například Německo a Francie nechtějí Kreml i kvůli obchodním zájmům pohněvat ještě více. - čtěte NATO zmrazilo vztahy s Ruskem, váhajícím s odchodem z Gruzie
Jak připomíná server Atlantic Council, žádný z východoevropských členů NATO dosud nemá kompletní alianční obranné plány, trojice pobaltských zemí však nemá vůbec žádné. Když v roce 2004 do paktu vstoupily, pozornost světa se totiž upírala k boji proti terorismu a Rusko bylo v NATO vnímáno jako strategický partner.
. POBALTÍ VERSUS RUSKOEstonsko, Lotyšsko a Litva byly samostatné do roku 1940, kdy je obsadila Rudá armáda. Nezávislost získaly až se zhroucením Sovětského svazu na začátku 90. let. Od roku 2004 jsou členy NATO. Trojici zemí vadí, že ani po čtyřech letech členství Aliance nepřijala žádné konkrétní obranné plány pro případ ruského útoku, kterému by se samy neubránily. Jejich obavy zesílily po rusko-gruzínské válce, kterou Kreml prezentoval jako legální ochranu ruských občanů (obyvatelé vzbouřené gruzínské Jižní Osetie mají ruské pasy). I na území pobaltských republik totiž žije početná ruská menšina. Estonská média na konci září přišla se zprávou, že ruský konzulát ve městě Narva zvýšil distribuci ruských pasů lidem, kteří v zemi žijí bez řádného občanství. Ruští diplomaté to dementovali slovy, že se "Narva nestane druhou Jižní Osetií". |
