Podle údajů Světové zdravotnické organizace trpí duševně nemocný člověk onemocněním průměrně kolem 15 let.
"Tyto roky jsou provázeny zvýšenou nemocností, pracovní neschopností, zhoršením kvality života, ztrátou životní pohody, mnohdy i invalidizací, ztrátou soběstačnosti či předčasnými úmrtími," píše v posudkové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí Alena Zvoníková.
Křištálová lupa Častěji než duševní nemoci bývaly v minulosti důvodem k invaliditě nemoci srdce a rakovina, nemoci pohybového a nosného ústrojí a neurologické choroby.
"V roce 2007 bylo pro nemoci duševní a poruchy chování přiznáno 3 382 plných invalidních důchodů a 2 334 částečných invalidních důchodů," stojí v posudkové zprávě.
Podle psychiatra Jiřího Rabocha s sebou psychické problémy často přinášejí i zhoršení fyzického zdravotního stavu.
"Nemocnosti psychiatrických pacientů se často nevěnuje dostatečná pozornost. To vede například ke zhoršení jejich pracovní schopnosti," sdělil iDNES.cz Raboch, který je přednostou psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK v Praze.
. Rozhovor s Jiřím Rabochom si přečtěte zde |
Dodává ale, že přibývá i celkových odchodů do invalidního důchodu. "Přibývá problémů v ortopedii, ale i interních nemocí, kterými jsou třeba cukrovka, nadváha nebo endokrinní poruchy," popisuje Raboch.
Prodloužila se také doba trvání jedné pracovní neschopnosti kvůli duševní nemoci, za posledních 17 let skoro o 33 dny. V loňském roce trvala jedna průměrná pracovní neschopnost kvůli psychickým potížím 68,3 dne. Průměrná pracovní neschopnost obecně trvala 34,47 dne.
