Atomový hřib z Krkonoš vstoupil do filmu

Umělecká skupina Ztohoven vstoupila do kinematografie. V dokumentu O mediální realitě student FAMU Vladimír Turner připomíná, jak probíhaly přípravy jednoho z jejich nejdiskutovanějších projektů, v němž se mezi on-line záběry českých hor v pořadu Panorama České televize ocitnul atomový hřib.

Záběr z pořadu Panorama - Skupina Ztohoven se nabourala do vysílání ČT. (17.6.2007) | foto: iDNES.cz

. Ztohoven

Sdružení Ztohoven tvoří podle dostupných informací až stovka umělců. Svou identitu skrývají pod pseudonymy Roman Týc, Petr Olejka, Tomáš Jasný, Otto Horší nebo Sláva Svoboda. Po úspěšných akcích se skupina vždy rozpadne a svolá se až k dalšímu projektu.

Záběry na českou krajinu, předpověď počasí, zdánlivý klid. Tak se zprvu jevilo vysílání pořadu Panorama, kterým 17. června 2007 Česká televize otevřela dopolední blok pořadů na ČT2. Krátce po osmé hodině ranní ovšem diváci uviděli něco, co do krkonošského Černého dolu vůbec nepatří.

Při snímání údolí se na obrazovce objevil atomový hřib. Simulaci jaderného výbuchu měla na svědomí umělecká skupina Ztohoven, která se snažila upozornit na snadnou manipulovatelnost médií.

"Skupina napadla mediální prostor, aby zpochybnila jeho pravdivost. Aby upozornila na možnou záměnu mediálního obrazu světa za svět reálný," stálo tehdy v prohlášení skupiny Ztohoven.

REPORTÁŽ ČESKÉ TELEVIZE

Spíše než veřejnou debatu ovšem reakci vyvolal samotný čin. Česká televize podala trestní oznámení pro šíření poplašné zprávy, ale také pro neoprávněné užívání cizí věci a poškozování cizích práv. Tři členové Ztohoven nakonec dostali od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pokutu padesát tisíc.

Tu zároveň vyvážilo ocenění z prvního ročníku nových cen pro mladé umělce, které loni pod názvem Cena NG 333 poprvé vyhlásila Národní galerie v Praze. Členové Zhotoven se sice sami do soutěže nepřihlásili, nominoval je kurátor Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Jan Mlčoch. Kontroverzní záznam výbuchu galerie odkoupila do svých sbírek za 333 tisíc korun.

Film, který vše sumarizuje, vznikl jako bakalářský film studenta z Centra audiovizuálních studií FAMU. Kritická dokumentaristická esej bude mít premiéru 14. října v pražském kině Aero. Projekce bude spojena s debatou se členy Ztohoven a dalšími tvůrci.

. O mediální realitě

Tvůrci a projekce

Účinkují: Ztohoven, česká média, Jiří Baumruk, Helena Fibingerová, Petr Uhl, Martin Krafl, Daniel Růžička, Ludvík Hlaváček, Jiří Přibáň, Radek Etrych, Jan H. Vitvar, Milan Knížák, Jiří David, Milan Mikuláštík, Karel Vachek a další
Produkce: Tadeáš Trojánek
Kamera: Vladimír Turner, Ztohoven
Dramaturgie: Saša Gojdičvá
Režie, střih: Vladimír Turner

Z projekcí:
23.9., 20:00 - A4, Bratislava
4.10., 14:00 - Freezefest, Milovice
14.10., 20:00 - Kino Aero, Praha

Reklama, otazníky a pochodující semafory
Skupina Ztohoven na sebe poprvé upozornila už v roce 2003. V pražském metru tehdy překryla osm set reklamních vitrín velkými otazníky. Akcí nazvanou Znásilněný podvědomí chtěla upozornit na neblahý vliv reklamy na člověka.

Ve stejném roce překryla polovinu velkého neonového srdce, které výtvarník Jiří David umístil na Pražském hradě, a tak z něj vytvořila otazník.

"Jestliže se vytratí láska a porozumění, jestliže lidstvo přestane vnímat významy sdělení těch, kteří jsou jejich součástí, a bude zkoumat pouze formy, a ne obsahy, zbudou jen otazníky, které se rozsvěcují spolu s diskursem o budoucnosti českého trůnu a směřování lidstva vůbec. Jsou vám tedy otazníky bližší než jistota tepajících srdcí?" uvedli umělci na stránkách ztohoven.com.

Jeden ze zakladatelů Roman Týc zase rozpohyboval postavičky na pražských semaforech. Soud mu dal vybrat: pokuta, nebo mříže. - Čtěte Člen Ztohoven musí zaplatit 142 tisíc, nebo jít za mříže kvůli změně semaforů

 

. Umění, které nelze přehlédnout

Spálená vlajka a výkaly v Národní galerii

Parta Ztohoven není jediná, která svým počinem vyvolala veřejnou debatu. S vlastními projekty přišly i skupiny Pode Bal a Rafani.

Cihla (2002) - Generální ředitel pražské Národní galerie (NG) Milan Knížák před šesti lety prohlásil, že ho názory veřejnosti na fungování NG nezajímají. Odpověď mu poslala skupina Pode Bal. Ta na část výlohy NG přilepila cihlu rozpůlenou na dvě části. "Národní galerie odstranila 'svojí' vnitřní půlku. Druhá 'veřejná' - venkovní - půlka cihly zůstala jeden a půl roku. Zmizela krátce před Pražským bienále," píše na oficiálních stránkách Pode Balu.

Zapálená imitace vlajky (2002) - Umělci sdružení pod názvem Rafani poprvé oslovili veřejnost aktem, při němž v předvečer státního svátku 28. října 2002 zapálili před pražskou sochou svatého Václava xeroxovou kopii české vlajky. Skupina se snaží upozorňovat na problémy společnosti a politicky angažovanou tvorbou otevírá jinak tabuizovaná témata.

Výkaly v NG (2004) - Dalším, kdo se pustil do Knížákova vedení galerie, byli právě Rafani. "V sobotu 20. listopadu 2004 jsme jako řádní návštěvníci přišli do Veletržního paláce. Zde jsme se v expozici českého a slovenského umění šedesátých let veřejně a společně vykáleli na zem, očistili se a nikým nerušeni odešli z galerie," řekl k aktu jeden ze šesti účastníků a člen Rafanů Marek Meduna.

Utopený obraz (2004) - Rafani požádali brněnský Dům umění, zda by jeho jménem mohli půjčit obraz malířky Magdaleny Cubrové Na okraji jámy (1979) z Národní galerie, aby jej mohli využít ve své instalaci. Skupina se dopátrala, že si dílko jako jedno ze tří spravovaných obrazů nikdy nikdo nepůjčil do připravované výstavy. Posléze se s kurátorem z Domu umění dohodla, že si sama obstará instalaci exponátů do chystané expozice. Obraz následně uložila do schránky a ve speciálním obalu jej spustila na dno nádrže Orlík.

Dílo Davida Černého - Růžový tank, dva muži močící do bazénku ve tvaru České republiky, skládací Ježíš, černá miminka na žižkovském vysílači, kůň svatého Václava naruby v paláci Lucerna či předkloněné postavy v nadživotní velikosti, v jejichž řitních otvorech bylo možné zhlédnout video. Za vším stojí David Černý, více na www.davidcerny.cz.