Pře o Chrám svatého Víta trvá téměř 16 let. Za tu dobu padly už dva pravomocné rozsudky. Ten poslední změnil verdikt z roku 2006, kterým byla určena církev jako vlastník památky. Proti prvnímu rozsudku se totiž dovolal stát a Nejvyšší soud ho zrušil. Soudy byly poté vázány jeho rozhodnutím.
Poslední verdikt se proto opíral o vládní nařízení z roku 1954 o chráněné oblasti Pražského hradu. Podle něj chrám náleží všemu československému lidu. Nejvyšší soud počátkem loňského roku rozhodl, že vlastnictví všeho lidu je vlastnictvím státu. Dříve obecné soudy tvrdily, že takováto věta nemůže mít za následek změnu vlastníka.
"I podle komunistického práva mohlo být něco znárodněno pouze na základě zákona," řekl po skončení jednání kardinál Miloslav Vlk. Podle právního zástupce církve Petra Zderčíka pak "všechen československý lid" nemůže být právním subjektem. Církev zároveň zpochybnila korektnost dovolacího řízení u Nejvyššího soudu a poukázala na komunistickou minulost jednoho ze členů senátu.
Církev podala proti státu určovací žalobu o vlastnictví katedrály a dalších přilehlých nemovitostí v roce 1992. První rozhodnutí obvodního soudu o tom, že katedrála patří církvi, padlo před více než 13 lety. Odvolací městský soud v Praze však případ vrátil k novému projednání.
Napodruhé odvolací soud verdikt potvrdil, Nejvyšší soud však pravomocné rozhodnutí počátkem loňského roku zrušil. Stát v dubnu katedrálu na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu po dohodě s církví převzal.
Základní kámen katedrály svatého Víta byl položen v roce 1344. Katedrála sloužila během své existence nejen náboženským obřadům, ale stala se i významným politickým centrem českého státu. Byla místem korunovace českých králů.
V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků, šlechticů a církevních hodnostářů. Jako první český panovník byl v chrámu korunován Karel IV., který je zde také pohřben. V katedrále jsou rovněž uschovány české korunovační klenoty, jeden ze symbolů české státnosti.
