Piloti s techniky bedlivě kontrolují vnější plášť trupu i křídel dopravního stroje, aby zjistili, zda je například při předchozím letu nepoškodil náraz opeřence. Nemenší pozornost věnují podvozku a vždy mimořádně namáhaným pneumatikám.
"Někdy si tu prohlídku dělám osobně, jindy mne zaskočí můj druhý pilot," říká kapitán airbusu Karel Mündel.
K rituálu předletové přípravy patří i studium záznamů předchozí posádky, která zaznamenala všechny technické potíže, s nimiž se setkala. A když se potvrdí, že je nutné vyměnit ten a ten "budík" či vyladit motor, techničtí specialisté to ihned provedou.
Chyby vyhledává i počítač
"Výhodou moderních, elektronikou přecpaných letounů je i to, že vám počítač přesně ukáže, kde a v čem je problém. My pak zavoláme technika a on jako šikovný operatér udělá přesně to, co je nutné," vysvětluje kapitán Mündel.
Stává se však, že letoun už roluje na start a počítač opět upozorní, že vyměněná součástka nepracuje spolehlivě. V tom případě kapitán přeruší manévr a opět volá leteckého "chirurga".
"Pak je nutné pasažérům vše v klidu vysvětlit. Už se mi to také stalo. Ale nikdy bych s lidmi nešel nahoru, kdybych měl sebemenší pochybnosti o možných komplikacích ve vzduchu," říká kapitán.
Všechny systémy, na nichž závisí bezpečnost letu, jsou navíc několikanásobně jištěny. Pokud jeden při letu selže, nahradí ho jiný. Právě proto si zavedené společnosti hlídají, aby na start šel jen prvotřídně prověřený stroj.
Nehoda na 1,5 milionu letů
Předletová příprava a kontrola systémů letounu je podle expertů natolik pestrá a odborná činnost, že by vydala na několikastránkový popis. Proto také piloti letounu usedají do kokpitu bezmála hodinu před startem, aby stroj i za pomoci palubních počítačů důkladně "proklepli".
Nemenší pozornost posádka věnuje plánování trasy: do komputeru vkládá trať letu, kontrolní body, které se míjejí, a nutné je motorům určit i jejich tah – vždy podle počtu cestujících i klimatických podmínek. Každé letadlo navíc prochází pravidelnou technickou prohlídkou.
Ačkoliv létání patří ke statisticky nejbezpečnějším druhům dopravy, přízrak možného pádu letadla mnoho lidí od cestování vzduchem stále odrazuje. Na jednu nehodu v zemích Unie připadá 1,5 milionu letů. Mnohem riskantnější je cesta autem, jen v Česku ročně na silnicích zahyne kolem tisíce lidí.
