Nejvyšší soud nesouhlasil s rozhodnutím, že osmapadesát let stará justiční vražda je promlčená. - čtěte více o nařízení Nejvyššího soudu
Proces kvůli odsouzení Milady Horákové z roku 1950 začal loni v říjnu. Podnět dal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. - čtěte Úřad žene před soud žalobkyni Milady Horákové
Šestaosmdesátiletá Brožová-Polednová od začátku spoluúčast na justiční vraždě odmítá a k soudu nechodí kvůli špatnému zdravotnímu stavu.
V listopadu jí dal pražský městský soud osm let vězení. Soudce ale prohlásil, že je rozsudek vzhledem k jejímu věku a zdraví nevykonatelný. Jedná se podle něj především o morální odsouzení zločinu komunismu. - čtěte Prokurátorka Horákové dostala osm let vězení
Následovalo překvapení v podobě rozhodnutí vrchního soudu, který vraždu Horákové označil za promlčenou. Proti tomu ale podala dovolání nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, která s promlčením nesouhlasila. - čtěte Vesecká podala dovolání v kauze justiční vraždy Milady Horákové
Advokát: Byla mladá a nezkušená prokurátorka
Nejvyšší soud s ní souhlasil a nařídil nové projednání kauzy, což Brožová-Polednová nyní s neúspěchem napadla. Její advokát staví obhajobu klientky na tvrzení, že v padesátých letech minulého století byla začínající žalobkyní.
V devětadvaceti letech se prý stěží mohla v tak složitých případech vyznat a uvědomit si, že byl proces zinscenovaný. Podle současného verdiktu nejvyššího soudu ale hrála činnou úlohu a délka její praxe nehraje roli.
Bývalá žalobkyně se aktivně podílela na likvidaci politicky nepohodlných lidí. "Jedná se o totální etické selhání, pomocí soudní moci se podílela na vraždě Milady Horákové," sdělil dříve důvody rozhodnutí mluvčí NS Petr Knötig.
Z odboje do komunistického vězení
Právnička a politička Milada Horáková prožila pět let druhé světové války v nacistickém žaláři, protože se zapojila do odboje. Po válce se stala poslankyní za národní socialisty. Z politického života odešla po únorovém komunistickém převratu v roce 1948.
Už v následujícím roce ji ale zatkli a ve vykonstruovaném procesu ji pak soud v červnu 1950 odsoudil k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími zrádci režimu a agentům imperialistických mocností předávala důležité informace.
