"Obvinění se týká zločinů jako formování ozbrojené teroristické skupiny a pokusu svrhnout vládu silou," řekl Engin novinářům v Istanbulu.
Spis, který má téměř 2 500 stránek, jmenuje 86 obviněných. Více než polovina z nich už je ve vazbě, včetně předsedy malé nacionalistické strany, novinového editora a vysloužilých vojenských důstojníků. Zatím není jasné, zda čelí jen některým, nebo všem obviněním.
Už minulý týden bezpečnostní síly zatkly dva generály ve výslužbě, významné obchodníky a několik novinářů, které ze zapojení do spiknutí podezírají. Prokuratura pro ně chystá zvláštní obvinění.
Za organizací převratu turecké úřady vidí tajnou ultranacionalistickou skupinu Ergenekon. Na její stopy přišli policisté poprvé loni, když při zátahu v Istanbulu objevili skrytý sklad výbušnin.
Za napětí může blížící se verdikt soudu o existenci vládní strany
Oznámení turecké justice přišlo poté, co se o přípravě převratu už několik měsíců spekulovalo. Dohady dále zvyšovaly napětí v sedmdesátimilionové muslimské zemi, nad jejímž sekulárním zřízením bdí armáda. Vojsko, ačkoliv vládu kritizuje, se od Ergenekonu distancovalo.
Země také s napětím očekává verdikt ústavního soudu, který má do tří týdnů rozhodnout o zákazu vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Ta má jasnou většinu v parlamentu, čelí ale obvinění z pokusů o islamizaci země. Někteří odpůrci vlády proto soudí, že zatýkání s odůvodněním údajného převratu je jen pouhou pomstou činitelů AKP.
Pokud by soud AKP zakázal, značně by to oslabilo pozici premiéra Recepa Tayyipa Erdogana i prezidenta Abdullaha Güla.
"Série spiknutí"
Podle médií je Ergenekon obviněn z celé řady pokusů o destabilizaci Turecka podněcováním občanské neposlušnosti. Například v roce 2006 prý jeho členové zabili soudce vrchního správního soudu.
Poslední incident, který turecká vláda označila za teroristický útok, se v zemi stal minulý týden. Při přestřelce u amerického konzulátu v Istanbulu zemřelo šest lidí. - o přestřelce u konzulátu USA v Istanbulu čtěte zde
Odpůrci AKP nejsilnější turecké straně nevěří, že opustila islamistickou agendu. Poukazují například na její snahu povolit ženám nošení šátků na univerzitách a upozorňují, že se AKP "zakopává v pozicích" dosazováním vlastních lidí na vlivná místa v soudnictví, školství a bezpečnostních složkách.
