.CELÉ ZNĚNÍ ČESKO-AMERICKÉ SMLOUVY O RADARU ČTĚTE ZDE |
Ten dokument má necelých třicet stran. Češi a Američané v něm narýsovali, jak bude radar fungovat, před kým a koho má chránit.
"Šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů včetně balistických raket představuje vážnou hrozbu pro strany (míněno Česko a USA, pozn. red.), jejich spojence a pro mezinárodní mír a bezpečnost," praví se v preambuli. - o podpisu hlavní smlouvy o radaru čtěte zde
. Provoz radaru podle smlouvyRadar protiraketové obrany USA označuje smlouva termínem "radarová stanice". Na základně má sloužit maximálně 250 amerických vojáků (i během střídání služeb). Na stanici má kancelář i český vojenský velitel, který bude okamžitě informován o všem, co bude radar sledovat. Kdy má Česko do prostoru radaru okamžitý přístup: |
Maximálně 250 vojáků
Tento bod, o němž se bude během ratifikace v českém parlamentu nepochybně dost ostře debatovat, zní konkrétně takto: obě strany potvrzují "shodu na budoucím úsilí o dosažení maximální možné operační součinnosti systému protiraketové obrany Spojených států se systémem protiraketové obrany NATO."
Základnu dohoda označuje termínem "radarová stanice".
Jejím účelem je zajistit "přesná rozlišovací data, která antiraketám pomáhají zasáhnout nepřátelské balistické rakety v letu".
Sloužit tam má maximálně 250 amerických vojáků – a ani o jednoho více za žádných okolností, tedy ani v případě "rotace", tedy když se budou střídat.
Zajímavým bodem je též ustanovení, kdy budou mít "příslušné orgány České republiky" na základnu okamžitý přístup. Zaprvé při "řešení krizových situací, například při požáru či závažných nehodách". Dále při "pronásledování osob, které spáchaly trestný čin mimo prostor radarové stanice a vnikly do prostoru stanice".
Na základně bude působit kromě amerického také český vojenský velitel - bude tam mít i kancelář. Radar budou sice řídit Američané, ale právě prostřednictvím českého velitele mají Česku "neprodleně poskytovat" všechny informace. Přeloženo do srozumitelného jazyka to znamená, že Češi budou okamžitě informováni o všem, co bude radar sledovat, nebudou však moci do toho zasahovat.
Kromě včera podepsané dohody musí Američané a Češi vyjednat ještě další dokument o podmínkách pobytu vojáků USA - například je klíčová otázka, čí právní řád bude na základně platit a jakému budou Američané podléhat, když budou vně jejích bran.
Vyjednávání se zaseklo na tom, jak mají Američané odvádět daň z přidané hodnoty. Sporné jsou i některé poplatky amerických firem a jejich subdodavatelů, kteří by měli v Brdech radar postavit.
Oříšek: komu patří daně
Praha chce, aby Američané platili do české státní pokladny. Ti naopak upřednostňují odvody do své státní kasy. Tak jak je tomu na jiných základnách USA po světě.
"Vyjednávání jsou velmi tvrdá, protože se snažíme o co nejlepší smlouvu, aby mohla projít českým parlamentem," vysvětlil mluvčí ministryně obrany Andrej Čírtek.
Smlouva by podle něj mohla být podepsána v polovině července při návštěvě ministryně Vlasty Parkanové v USA. "A pokud se do té doby nedohodneme, tak ještě o něco později," dodal mluvčí.
I tak však podpis včera okamžitě vyvolal tvrdé reakce ze strany Ruska.
"Nepřispěje to k lepší bezpečnosti evropského kontinentu, naopak bezpečnost zhorší," uvedl jen pár desítek minut po podpisu dohody vysoký úředník ruského ministerstva zahraničí citovaný agenturou Interfax. Podle něj podpis "v podstatě zrušil konzultace, které o protiraketovém štítu vedly Washington a Moskva". - o zostření ruské rétoriky čtěte zde
.PŘÍNOS ŠTÍTU...Obrana před útokem nepřátel Pokud radar v Česku nakonec bude, vzdušný prostor země bude chráněn před balistickými raketami jako málokde. Ze smlouvy podepsané včera navíc vyplývá, že Česko získá výjimečnou záruku v obraně. "USA budou Česko přednostně chránit, pokud mu bude hrozit teroristický útok," stojí hned v úvodu smlouvy. Podle diplomatů tak vzniká další pilíř, o který se opírá bezpečnost země. Byť tím nejdůležitějším je samozřejmě členství v NATO. Větší bezpečnost než jiné státy Česko by s radarem získalo vyšší protiraketovou bezpečnost, než má většina evropských zemí. Podobné záruky mají v Evropě jen Dánové a Britové. Pokud nad Evropu poletí více střel, než má být v Polsku antiraket, bude třeba nechat některé z nich dopadnout na cíl. Nikdy to však nebude Česko. Přínos pro vědce Exkluzivní strategické partnerství s USA umožňuje podle smlouvy dvoustranné konzultace o mezinárodní bezpečnosti. Nejen o hrozbách raketového útoku, ale i mezinárodním terorismu, energetické bezpečnosti, ale i v ekonomické spolupráci, vědě a výzkumu. Čeští vědci se díky tomu budou moci podílet na špičkových projektech, k nimž by se jinak dostali obtížně. Podobný strategický dialog vede s USA jen úzká skupina lidí. ...A JEHO RIZIKAHrozba odvety teroristů Česko se může stát cílem odvetných úderů teroristů. První na ráně by byli například vojáci vysílaní do riskantních akcí české armády v Afghánistánu. Umístěním radaru v Brdech se staneme jedním z nejbližších spojenců Washingtonu, což může zvětšit motiv teroristů pomstít se Česku na jeho vlastním území. Ochladnou vztahy s Ruskem Radar v Brdech zhorší vztahy s Ruskem – soudě alespoň podle reakcí Moskvy na rozmístění protiraketového štítu USA v Evropě. Zatím jde "jen" o slovní přestřelku ruských generálů, kteří hrozí přesměrováním ruských balistických raket na Prahu. "Moskva dnes čelí ještě větší hrozbě ze strany USA než v dobách železné opony," prohlásil kvůli protiraketovému štítu USA v Evropě náčelník ruského generálního štábu Jurij Balujevskij. "Chcete ovládnout svět. Vyprovokujete novou vlnu zbrojení. Překračujete své hranice na všechny strany," hřímal ještě jako prezident Ruska (nyní premiér) Vladimir Putin. Rusko podle diplomatů nesáhne k jinému krajnímu kroku: omezení dodávek surovin do Česka. Právě z nich totiž v posledních letech profituje ruská ekonomika. Potíže se spojenci v NATO Někteří spojenci v NATO se mohou cítit dotčeni, že je Praha obešla a jednala o radaru přímo s Washingtonem. |
