Asi 70 procent respondentů uvedlo, že je poplatky ve zdravotnictví finančně nezatěžují, nebo zatěžují jen minimálně.
"Nemohu tvrdit, že jsem z poplatků nadšená, ale tato povinnost se mě ani mojí rodiny nijak zvlášť nedotkla," uvedla ve výzkumu Dagmar Konečná, manipulantka z Hulína. Její názor nesdílí necelých 29 procent dotazovaných.
Z šetření vyplynulo, že k regulačním poplatkům jsou shovívavější muži než ženy. Zatímco 73 procent mužů uvedlo, že je poplatky netrápí, u žen to bylo jen 67 procent.
Dopad poplatků na své kapsy nejméně pociťují lidé s ukončeným středoškolských vzděláním (75 procent), naopak je to u lidí se základním vzděláním a bez maturity (67 procent).
S úsilím vlády osvobodit od poplatků vybrané sociální skupiny jako třeba kojence nebo lidi v ústavech souhlasí 91 procent respondentů. Stejný názor sdílí ale jen 53 procent lékařů.
Mezi lékaři je převaha těch, kteří zavedení poplatků kvitují. 76 procent lékařů poplatky za zdravotnické služby vítá, proti je jen necelých 12 procent.
Podle výzkumu je jednoznačným úspěchem poplatků úbytek pacientů v ordinacích. Lékaři odhadují, že se průměrná návštěvnost snížila o 20 procent.
"Zavedení regulačních poplatků slouží částečně jako síto. Umožnily nám věnovat více času pacientům, kteří naši péči skutečně potřebují," odpověděl v průzkumu praktický lékař Jan Brandejs.
