Je nejlepší v debatách. Má nejlepší volební tým. Podporuje ji Bill Clinton, na jehož éru vzpomínají Bushem rozčarovaní Američané jako na zlatá léta.
Přesto hvězda Hillary Clintonové padá jako bludný meteor. Poslední šanci zastavit pád má první dáma americké politiky dnes. Průzkumy veřejného mínění ani komentátoři jí však velké šance nedávají.
Ještě před rokem byla úspěšná senátorka za New York, cílevědomá krásná žena, jasným favoritem demokratů. Teď je blízko dna.
I když se analytici předhánějí ve vypočítávání jejích chyb, mýlí se. Hlavní příčiny propadu na ní nezávisí, a jsou jimi dva muži tak protikladní, jak jen dva muži mohou být - George Bush a Barack Obama.
První proto, že znechutil Americe nejen sebe a republikány, nýbrž celý politický establishment.
„Američané chtějí změnu,“ říká profesor Jeremy Dworkin z Washingtonské univerzity. „A změna je cokoliv, jen ne Bush.“ Bushův stín je pro tři čtvrtiny Američanů tak temný, že zahaluje nejen Bílý dům, ale všechny politické veterány ve Washingtonu. A Hillary mezi ně patří.
Zjevení „Antibushe“
A pak se zjeví „Antibush“. George je bílý, Barack je černý. George je z aristokratické naftařské rodiny, Barackova babička je chudá pasačka koz z Keni. George miluje válku, Barack je pro mír. George protežuje bohaté, Barack mluví o chudých. George chce diktovat světu, Barack s ním chce mluvit. Tedy aspoň pokud věříte tomu, co o sobě sám Barack Obama říká.
Většina demokratů, kteří v takzvaných primárkách vybírají svého prezidentského kandidáta, zjevně uvěřila. Obamismus je něco jako náboženské hnutí. Lidé nosí placky svého miláčka beze studu na svetru jako my kdysi symbol Občanského fóra.
Šestačtyřicetiletý uchazeč o prezidentské křeslo vyhrál v posledních deseti státech. Od Hillary Clintonové se odvracejí i skupiny, které se zdály jejími pevnostmi: latinskoameričtí voliči i bílé ženy.
Poslední šanci na zvrat nabízejí dva velké státy, v nichž se nyní volí: dělnické a zemědělské Ohio na severovýchodě u Velkých jezer a latinskoamerický Texas na jihozápadě. Pokud tady vyhraje, může paní Clintonová bojovat dál. Pokud ne, jsou její prezidentské šance nejspíš ztracené.
Latinos v Texasu
Španělsky mluvící přistěhovalci jsou v Americe čím dál tím respektovanější silou. Je jich v 300milionové zemi téměř padesát milionů.
Podle všech výpočtů by měli podporovat Hillary Clintonovou. Ze dvou důvodů: pamatují si na vstřícný přístup jejího muže Billa v době jeho prezidentury.
A zadruhé? Paní Lida RodriguezTaseff z Miami bez zbytečné politické korektnosti vysvětluje: „Pro Hispánce je těžké volit Afroameričana. V Los Angeles proti sobě bojují latinské a černošské gangy. Latinos a černí si konkurují.“ Proti tomuto názoru však svědčí čísla: Hispánci masově hlasovali například pro černošské starosty New Yorku a Chicaga.
Ať tak či onak, počáteční hispánské nadšení pro paní Clintonovou, které jí zajistilo hladké vítězství na Floridě, opadá. V Texasu je 40 procent latinskoamerických voličů. Podle posledních průzkumů jsou však šance obou demokratických kandidátů mezi nimi téměř vyrovnané.
Průzkumům veřejného mínění se však nedá v Americe věřit. Ještě na začátku voleb v New Hampshiru v prosinci měl Barack Obama náskok jedenáct procent. Nakonec vyhrála Hillary. Při takzvaném superúterý 5. února se bojovalo hlavně o lidnatou Kalifornii.
Povolební průzkumy ukazovaly, že demokratičtí kandidáti, Clintonová a Obama, jsou na tom stejně. Rozdíl mezi republikány McCainem a Romneym byl taktéž neznatelný. Žádná televize si proto nedovolila vyhlašovat předem vítěze. Nakonec jak Hillary Clintonová, tak John McCain vyhráli přesvědčivě a s klidem. Je to překvapivé, ale v technologicky nejvyspělejší zemi světa se dělají průzkumy veřejného mínění často ještě ledabyleji než ve střední Evropě.
Profesor Hugh Gladwin z Miamské mezinárodní univerzity poukazuje na to, že většina průzkumů se dělá rychle a telefonicky. Telefonisté mluví jen s tím, koho zastihnou. „A kdo to je? Důchodci nebo ženy v domácnosti,“ říká se smíchem. Průzkumy se zatím skoro vždycky mýlily.
Zcela neomylně však působí faktor, jemuž Američané říkají „momentum“, tedy potenciál kandidáta, rozjezd či náboj. Jakmile jej kandidát získá, valí se jako lavina a už se nedá zastavit. Televize a noviny se k němu přiklánějí, peníze na něj doslova prší.
Letos to zažil John McCain. Z totálního „underdoga“, tedy „podpsa“, jak říkají Američané malebně outsiderům, se stal po vyhraných primárkách v New Hampshiru hvězdou. S větrem v zádech pak vyhrál, co se dalo.
Po nerozhodném superúterý Barack Obama vyhrál volby v následujících deseti státech. Nemá sice ještě rozhodující náskok jako McCain, ale zastavit ho může jen zázrak Clintonové v Texasu a v Ohiu.
Modročervené Ohio
V některých čtvrtích ohijského Clevelandu to vypadá jako v třicátých letech. Temné průchody odnikud nikam. Opuštěné obchody v kdysi nablýskaných galeriích. Zatlučená okna. Ohio pociťuje momentální hospodářský výkyv silněji než většina jiných států.
Přitom patří k těm, kde se rozhodne. Mapa USA se dá nakreslit jako složenina z modrých a červených států. V modrých vyhrají v listopadových volbách téměř jistě demokraté, v červených republikáni, a to i přes Bushovu neoblíbenost. Ohio je modročervené. Dělníci a studenti volí demokraty, rozsáhlé zemědělské oblasti hlavně republikány. Před čtyřmi roky rozhodlo o tom, že Bush porazil Kerryho.
V Clevelandu, jednom z největších měst Ohia, je opětovně volen do Kongresu Denis Kucinich. Muž, který mimo jiné řekl: „Kritizovali jsme Rusko v 50. letech. Teď děláme to, co oni: i u nás jsou lidi zavíráni bez soudu, mučeni a odposloucháváni.“ Chce vést dialog s Chávezem i s Íránem. V dělnickém Clevelandu je však jeho levicovost spojená - jinak to u amerického politika ani nemůže být - s osobním šarmem, a tudíž je přitažlivá.
V Ohiu se lidé více než jinde obávají toho, že přijdou o domky a o místa. Donedávna byla Hillary považována ve srovnání s Obamou za šampionku v ekonomice. Zakládá si v debatách i ve vystoupeních na tom, že proti nic neříkající Obamově naději nabízí řešení.
Jenže i to se teď otáčí. Vlna, kterou Obamova výřečnost rozpoutala, má neobvyklou sílu. Mění mysli lidí.
Podle posledních průzkumů už Obama poráží soupeřku i v tom, jak lidé oceňují jeho ekonomické schopnosti. Hillary Clintonová má jedinou naději: obmění nějak svůj trik se slzami z New Hampshiru a bude věřit na to, že Američané odkojení Hollywoodem nahrnou hlasy tomu, kdo je papírově slabší...
V primárkách, které až dosud popřely všechny jistoty americké politiky, to není zanedbatelná šance...
