Fond se nabídl financovat doplňující průzkumy stavu mostu nejnovějšími radarovými a tomografickými metodami, které na mostě začaly minulý týden.
Ředitel fondu Filip Hrnčíř zatím oficiální zdůvodnění stanoviska města o odmítnutí daru městskou radou nemá.
"Zřejmě vůči nám nechtějí mít žádné závazky. Měli bychom totiž mnohem silnější pozici, pokud by se zase někde zbytečně proinvestovalo tři sta tisíc a my bychom protestovali," míní Hrnčíř.
Připomněl tak tři sta tisíc korun, které radnice převedla ze sbírky jako navýšení rozpočtu pro Technickou správu komunikací na projekt opravy mostu. Město zaplatilo za práce spojené s vytištěním projektu a s výběrovým řízením na dodavatele rekonstrukce i přesto, že památkáři i mnozí další odborníci považovali tento projekt za nepřípustný.
Náměstek primátora Petr Švec si však nevzpomíná, že by rada zamítla jakýkoli finanční dar. "Asistentka bývalého primátora má nyní za úkol zpracovat veškeré podklady, abychom rozhodli, jak dále naložit se sbírkou na most," řekl Švec.
Peníze na opravu Karlova mostu mohlo město získat i z Evropské unie, ale podle Aleny Bechtoldové - asistentky bývalého primátora Kasla - je tato možnost nyní nejistá. "Banka Evropské unie hledala památkový objekt pro financování grantového projektu a jednání o Karlově mostě měla začít těsně před odstoupením pana primátora. Pokud by jednání dopadla dobře, mohla být oprava mostu průhledně zajištěna. Nyní není jisté nic," uvedla Bechtoldová.
Město zatím na rekonstrukci vyčlenilo z vlastního rozpočtu pětapadesát milionů korun. První etapa prací musí podle platného stavebního povolení začít do poloviny července. "Právě nyní děláme výběrové řízení na dodavatele. Ten začne s opravou schodů do Saské ulice a k hotelu U Tří pštrosů, u něhož se opraví také opěrná zídka," řekl mluvčí Technické správy komunikací Libor Sosnovec. Podle něj dodavatel zatím kvůli nevyjasněnému rozsahu opravy do mostní konstrukce vůbec nezasáhne.
Do konce měsíce by také měly skončit doplňující průzkumy. Jejich úkolem je mimo jiné zjistit, jaký je stav a ukotvení železobetonové desky uvnitř mostu. Právě ona a její současný stav jsou totiž předmětem sporu odborníků.
Rektor: Most je nutné začít opravovat
Je nutné nákladně rekonstruovat Karlův most? V této otázce se odborníci shodují, oprava je nezbytná. O to vášnivější spory se vedou o to, kdy by opravy měly začít, jakým způsobem, jak široký by měl být rozsah úprav, i o termín, kdy s pracemi začít. "Ani další desítky let diskusí by nepřinesly úplnou shodu všech odborníků. V jisté fázi je potřeba převzít odpovědnost, říci, že byly vyčerpány všechny dostupné prostředky a začít," soudí rektor ČVUT Jiří Witzany, spoluautor koncepce oprav.
 |
Jaká rizika hrozí, pokud se s opravou Karlova mostu nezačne už nyní?
Jde o to, aby si třeba i za tisíc let mohli Pražané sáhnout na kámen, který do mostu dala huť Petra Parléře. Sondy prokázaly, že Karlův most je ohrožen vysokou vlhkostí - ta proti méně než třem procentům u běžných staveb dosahuje více než patnáct procent. Kamenná mostní konstrukce a zejména výplňové vrstvy jsou kontaminovány solemi a konstrukce je narušena trhlinami. Stabilita mostu ohrožena není. Bohužel neseme s sebou dědictví bývalých let, kdy se památky zachraňovaly až v okamžiku, kdy už byl jejich stav havarijní. Veškeré stavby však vyžadují kontinuální péči.
| Projekt na opravu Karlova mostu vypracoval Projektový ateliér pro architekturu a pozemní stavby. ČVUT Praha, jehož rektorem je Jiří Witzany, bylo hlavním řešitelem výzkumných zpráv o stavu mostu. Witzany byl spoluautorem projektu a garantem technického řešení. |
Ozývají se hlasy, že projektová dokumentace neprošla důkladnou oponenturou...
Stavební povolení bylo získáno na základě řádného řízení a zpracování projektové dokumentace předcházela oponentura a několik let diskusí odborníků z různých oblastí. Oponentura rozhodla, jaká alternativa bude v projektu použita. Již v roce 1997 jsem v odborném časopise uveřejnil podrobný článek o stavu Karlova mostu a navrženém projektovém řešení. Tehdy článek nevyvolal žádné zpochybňující reakce.
Cílem rekonstrukce je především nahradit nefunkční hydroizolaci. Jak navrhované řešení problém řeší?
Koncepce projektu vychází z požadavku odstranit příčiny stávajících poruch. Projekt předpokládá účinný hydroizolační systém se spolehlivým odvodem vsáklé vody a výměnu nefunkčních podkladových vrstev pod dlažbou. Pokud bychom zasahovali do historických vrstev a kamenné konstrukce, budou práce postupovat pouze se souhlasem památkářů a odborné komise. Ta by měla dohlížet na průběh prací.
Kritici tvrdí, že neexistují objektivní podklady, podle kterých by se stanovily finanční náklady. Obávají se, že náklady na opravy budou narůstat... Je to reálné riziko?
Náklady na opravu prvních čtyř oblouků stanovené pro výběrové řízení činí 52,8 milionu korun. A to včetně nákladů na schodiště, veřejné osvětlení a ochranu umělecké výzdoby mostu.
Součástí výběrového řízení jsou termíny zahájení a dokončení stavby i stavební náklady. Jejich změny jsou výlučně v pravomoci investora. Projekt neobsahuje ve větším rozsahu řešení, která by byla založena na nedostatečných informacích a mohla tak být příčinou nárůstu nákladů.
Argument, že město nemá peníze, považuji za nezodpovědný - protestovat proti desítkám milionů na opravu prvořadé památky, která státu přináší miliardy korun z turistického ruchu, je krátkozraké. Zneklidňuje mě, když se odborný problém stává předmětem politického boje.
Další postup bude stanoven až po otevření části mostu. Odpůrci tohoto postupu však namítají, že stav mostu nad řečištěm může být jiný...
Cílem rozdělení prací na etapy bylo minimalizovat náklady na zbývající část mostu a také vyjít vstříc oponentním hlasům - dokázat, že projekt první etapy se zakládá na objektivně zjištěných faktech a navrhované řešení je vyhovující.
Způsob opravy mostu je nejistý
Navržený způsob opravy Karlova mostu zpochybnil vedoucí expertní skupiny Českého svazu stavebních inženýrů Vladimír Křížek. Podle něj je nutné památku důkladně prozkoumat, vypracovat koncepci rekonstrukce a teprve na jejím základě zpracovat projekt. "Neznám odborníka na mosty, který by s nynějším projektem souhlasil," řekl Křížek.
Pražský primátor Jan Kasl s argumenty nesouhlasí. "Podklady jsou takové, jaké mohly být, a nikdy nebudou lepší. Dokud se neotevře první část mostu, tak se některé věci nebudou vědět," řekl primátor.
Oprava části mostu u Malé Strany začne letos. Odhadované náklady činí 128 milionů korun.
Situace, kdy se bude postupovat až podle zjištěného stavu, podle Křížka jen nahrává stavební firmě, aby mohla zvyšovat cenu prací. Údajně by mohlo jít o desítky, možná i stovky procent.
Kasl naopak věří, že se cena bude spíše snižovat. Křížek upozornil, že pro opravu obdobného mostu v německém Řezně odborníci shromažďují podklady už šest let a skončí zřejmě až příští rok. Stav Karlova mostu je podle něj poměrně dobrý a není kam spěchat. Podle Kasla se Karlův most zkoumá už dvacet let. "Bylo 60 oponentních posudků, různé průzkumy, existují o nich stohy dokumentace," oponoval.
Za lež primátor označil Křížkovo tvrzení, že materiál uvnitř mostu má být vybagrován a nahrazen jiným. Podle odborníka by to neprospělo statice památky. "Rozsah vybrání zásypu určí památková péče. Nebude rozhodovat teoretik," prohlásil Kasl.
Město podle něj ustavilo expertní skupinu, která bude rekonstrukci sledovat. Oprava první části mostu bude podle primátora šetrná. Musí se řešit zejména odvodnění památky a izolace proti vodě. Zatím je podle něj otázka, co bude s betonovou deskou, která je v mostu od předchozí rekonstrukce.
 Strahovský klášter v Praze 6 je vidět v pozadí Karlova mostu. (14. února 2001) |
 Denně projde Karlovým mostem stovky lidí. (14. února 2001) |
 Z Alšova nábřeží je vidět Karlův most z Petřínem a chrámem svatého Mikuláše na Malostranském náměstí v pozadí. (14. února 2001) |
 Celek Karlova mostu ze Staroměstské věže. (14. února 2001) |
 Staroměstská věž Karlova mostu s kostelem svatého Salvátora. (14. února 2001) |
