Berlín střežilo nejvíc policistů za 10 let

Nejhorší provomájové násilnosti za posledních deset let provázely noční protesty levicových radikálů v německé metropoli. Policie zadržela přes 600 výtržníků, kteří bojovali v ulicích města až do rána s pořádkovými jednotkami. Zraněno bylo kolem 160 policistů. O raněných demonstrantech se úřední zprávy nezmiňují. Bouřlivé oslavy Svátku práce ale zažila celá Evropa.
Podívejte se na fotogalerii.

V berlínských ulicích bylo na 9 tisíc policistů
Stovky mladých levicových výtržníků, mezi nimiž byli i zvědavci, navečer napadly kamením a dlažebními kostkami silné policejní kordony. Policie reagovala slzným plynem a snažila se dav demonstrantů vytlačit vodními děly.

I když bylo při pouličních bitkách v Kreuzbergu podpáleno a poničeno několik osobních aut, tvrdí berlínský policejní ředitel Hagen Saberschinsky, že materiální škody jsou menší než v minulých letech a méně bylo prý i zraněných příslušníků zásahových jednotek. Posily podle ministra vnitra Eckarta Werthebacha zadržely 200 lidí více než loni. V ulicích bylo devět tisíc policistů. To je zatím nejvíce v historii prvomájových protestů.

Levicoví radikálové tentokrát násilnostmi protestovali hlavně proti zákazu jejich demonstrace. Vadil jim i úterní dopolední průvod několika set stoupenců ultrapravicové Národnědemokratické strany Německa NPD ve čtvrti Hohenschönhausen. Tu pravičákům povolil soud, poté co ho zakázalo město.

Berlínský zemský ministr vnitra Eckart Werthebach obhajoval zákaz akce levicových extremistů. Zdůvodnil ho tím, že v posledních 14 letech jejich srazy vedly vždy k násilnostem. Už nyní oznámil, že demonstrace bude zakázána i příští rok. Ministr doufá, že se postupem let budou výtržnosti mírnit.

Prvomájové násilí se v Berlíně opakuje již od roku 1987. K protestům obvykle dochází hlavně v chudinské čtvrti Kreuzberg na západě města, kde žije mnoho přistěhovalců. První násilnosti začaly ve městě už 30. dubna, kdy anarchisté na několika místech postavili barikády, které zapálili. Policisté zadrželi třicet lidí.

V Londýně se protestovalo proti globalizaci
Bouřlivé prvomájové oslavy ale zažila celá Evropa. Do Londýna se sjely tisíce odpůrců globalizace z celého světa, kteří protestovali proti zneužívání levné pracovní síly nadnárodními koncerny. Protestní akce začaly ráno jízdou cyklistů centrem města. Metropoli hlídalo na šesti tisíc speciálně vycvičených policistů Protestní akce začaly v ranních hodinách jízdou cyklistů. Večer se nepokoje přenesly hlavně do okolí obchodní třídy Oxford Street.

Slavilo se i v Rusku
Statisíce lidí se zúčastnily prvomájových průvodů také v Rusku. V Moskvě se uskutečnilo několik akcí. Ty uspořádaly levicové strany, radikálové a odbory. Poprvé za posledních deset let se oslav zúčastnil také bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, který šel v čele průvodu ruských sociálních demokratů. Do centra Moskvy, které bylo celé dopoledne uzavřeno pro dopravu, se vydaly desítky tisíc Moskvanů s balónky, vlaječkami a transparenty.

V postsovětském Rusku je 1. máj považován za jeden z nejoblíbenějších svátků. Letos Rusové dokonce díky svátku získali tři dny pracovního volna, kterého si mohou užívat až do středy.

On-line reportáž z událostí v Praze

Jak vypadaly prvomájové demonstrace v Praze, čtěte ZDE

Ve Vídni demonstrovali socialisté a komunisté
Několikatisícovým průvodem pod rudými vlajkami a transparenty s hesly protestujícími proti politice pravicové vlády si před vídeňskou radnicí v ůterý připomněli Svátek práce opoziční sociální demokraté.

Jen pár desítek metrů od nich - před budovou parlamentu s plakáty, na nichž byly portréty Lenina, Stalina, Marxe i Che Guevary - demonstrovali proti kapitalismu a globalizaci rakouští komunisté a anarchisté.

Sociálnědemokratický průvod, který svou početností připomínal prvomájové průvody v českých a slovenských okresních městech za časů komunismu, přivedla k plně obsazené tribuně před vídeňskou radnici dechovka.

Ve Francii se 1. máj změnil v demonstraci proti propouštění
Po celé Francii se u příležitosti oslav 1. máje sešly ve městech tisíce demonstrantů, aby především protestovali proti masivnímu propouštění, které postihlo například zaměstnance firmy Moulinex a Danone. Protesty obešly bez násilností.

"Jsme zde, abychom řekli, že podniky mají velké zisky. Jsem pro přijetí takových opatření, která zabrání propouštění," uvedl jeden z organizátorů protestů v Paříži Gabriel Gaudy. Kritizoval hlavně rozhodnutí firmy Danone zrušit do tří let 1780 pracovních míst.

Prvomájové průvody se uskutečnily v asi 70 francouzských městech. Socialistický premiér Lionel Jospin se v posledním období dostal pod tlak odborů, které požadují, aby postupoval rozhodněji proti firmám, které propouštějí, hlavně když jde o prosperující podniky.

Do Londýna se na 1. máje sjely tisíce odpůrců globalizace z celého světa, kteří protestují proti zneužívání levné pracovní síly nadnárodními koncerny (1. května 2001).

V Berlíně se už během noci na 1. máje střetla policie s anarchisty, kteří postavili barikády a některé z nich zapálili (1. května 2001).

Statisíce lidí se zúčastnily "tradičních" prvomájových průvodů také v Rusku. V Moskvě se uskutečnilo několik akcí uspořádaných levicovými stranami, radikály a odbory (1. května 2001).