Vláda kancléře Gerharda Schrödera požádala 8. listopadu Ústavní soud, aby extremistickou stranu, která nese zodpovědnost za rasistické útoky proti cizincům, při nichž bylo letos zabito už šest lidí, postavila mimo zákon.
Spolková rada podpořila vládu svým hlasováním den poté, co zhruba 200 tisíc lidí demonstrovalo v Berlíně proti krajní pravici a rasovému násilí.
NPD vychází z Hitlerovy strany
Spolkový ministr vnitra Otto Schily řekl poslancům, že antisemitismus, rasismus a xenofobie sbližují NPD s Hitlerovou NSDAP. "NPD v sobě skrývá nebezpečný, násilí generující politický potenciál, který je třeba v zárodku odstranit," prohlásil. Propaguje kolektivismus, jenž je v diametrálním rozporu se základními právy jednotlivce, a ve své organizační koncepci spojuje neonacisty se skinheady, dodal Schilly.
Bavorský premiér Edmund Stoiber (CSU), o kterém se uvažuje jako o možném opozičním kandidátovi na kancléře ve volbách v roce 2002, upozornil na to, že někteří vůdci NPD vyzývají k vytvoření tzv. Čtvrté říše. "Je naší povinností usilovat o zákaz této strany," prohlásil.
NPD ničí demokracii
"NPD usiluje o rozložení základních hodnot a struktury demokracie," řekl premiér Dolního Saska Siegmar Gabriel. "Už léta je legální NPD pouhou stranickou zástěrkou pro neonacisty a jejich činnost," zdůraznil Gabriel, podle něhož bylo v Německu v uplynulých deseti letech usmrceno při pravicově extremistických násilných činech 93 cizinců.
Iniciativa zakázat NPD, která vzešla z Bavorska a Dolního Saska, nenalezla podporu pěti ze šestnácti spolkových zemí, a to Hesenska, Porýní-Falce, Bádenska-Württemberska, Berlína a Sárska. Dolní komora parlamentu má o návrhu hlasovat příští týden.
Zákaz NPD pouze zvýší její popularitu, tvrdí odpůrci
Roland Koch, konzervativní premiér Hesenska, které návrh nepodpořilo, argumentoval tím, že se obává, že zákaz by mohl mít naopak docela opačný efekt, než který jeho zastánci zamýšlejí. Totiž že by mohl zajistit NPD publicitu a to zejména v případě, pokud soud zamítne argumenty, že strana se pokuší zničit demokratický režim.
Kritici zákazu NPD dále tvrdí, že mezi zastánci a odpůrci zákazu není v hodnocení NPD žádný rozdíl. Argumentují tím, že zákaz NPD, která tu existuje 40 let, celkový obraz pravicového extremismu nezmění, protože v Německu působí ještě krajněpravicová seskupení Německá lidová unie (DVU) a Republikáni.
Faktem je, že samotná NPD poukazála na to, že po debatě o jejím zákazu v uplynulých měsících se její základna rozrostla z 1000 na 7000 členů. Strana, ve které dominují mladí skinheadi, neměla v minulých letech úspěch při volbách, ale jako každá registrovaná legální strana v Německu dostává státní dotace.
Ústavní soud rozhodne, může to trvat roky
Jak celá kauza nakonec dopadne, zatím není jisté. Ačkoli má návrh podporu řady německých činitelů z různých částí politického spektra, o postavení neonacistické strany mimo zákon rozhodne nakonec až Ústavní soud. Tento proces však může trvat i dva roky, upozorňují političtí analytici.
Očekává se, že první zprávu o opodstatněnosti návrhu na zákaz NPD by měl soud vydat ještě před Vánocemi.
Po válce byly v Německu zrušeny hned dvě politické strany. Socialistická říšská strana, nástupkyně NSDAP, byla zakázána ihned po válce. Činnost Komunistické strany Německa byla v západním Německu ukončena v 50. letech.
Demonstrace proti rasismu na výročí "Křišťálové noci"
V roce 1938 vypálily jednotky SA v Německu 250 synagog, vyplenily tisíce obchodů židovských majitelů, na místě zabily 91 Židů a 25 000 jich zadržely a odeslaly do koncentračních táborů. Křišťálová noc proto bývá označována za počátek holocaustu.
Demonstrace probíhaly 9. listopadu v Berlíně, ale i v řadě dalších německých měst.
Akce v Berlíně přitom byla největší protirasistickou demonstrací v Německu od roku 1992.
Datum 9. listopadu bylo zvoleno k demonstraci záměrně, protože na tento den připadlo 62. výročí velkého nacistického pogromu proti Židům, známého jako "Křišťálová noc."
"Budujme ze všech sil takové Německo, v němž bychom beze strachu mohli žít i jako navzájem odlišní lidé, a které bychom proto mohli milovat," řekl při vystoupení na demonstraci německý prezident Johannes Rau. "Kdo pronásleduje jiné z rasistických nebo xenofobních důvodů, je nepřítelem vlastní země. Tvrzení pachatelů takového násilí, že jednají v německém zájmu, je urážkou naší vlasti a všech slušných Němců," zdůraznil prezident.
Demonstrace se zúčastnil kancléř Gerhard Schröder i předseda Ústřední rady Židů v Německu Paul Spiegel, který shromážděné vyzval, aby prokazovali více občanské odvahy proti pravicovému extremismu, antisemitismu a xenofobii.
 Německé školačky pokládají svíce v centru Drážďan, kde se 9.listopadu večer uskutečnila protirasistická demonstrace u příležitosti 62.výročí velkého nacistického pogromu proti Židům známého jako "Křišťálová noc". (10.listopadu 2000) |
