Z členů senátorského klubu ČSSD novelu nepodpoří senátor Richard Falbr (kandidoval jako nezávislý za ČSSD), Milan Štěch, František Vízek a pravděpodobně místopředseda Senátu Jaroslav Musial a Miroslav Coufal.
"My jsme si vyslechli argumenty pana Zemana... mne nezviklaly a já budu hlasovat proti zákonu," prohlásil Falbr. "Můj názor je dlouhodobý a zůstává nezměněný," potvrdil Štěch. Coufal uvažuje, že se hlasování nezúčastní.
O novele už dříve pochybovala téměř třetina z třiadvacetičlenného klubu ČSSD. Jeho šéf Zdeněk Vojíř však odmítl říci, kolik senátorů bude proti novele hlasovat. Podle něj bude přijetí normy v Senátu "na hraně".
Zemanovi přišel s přesvědčováním senátorů pomoci i první vicepremiér Vladimír Špidla.
Přemlouvání sklidilo kritiku
Zemanovo přemlouvání senátorů kritizovali senátor a předseda ODA Daniel Kroupa a senátor Unie svobody Jan Ruml. Zeman podle nich uplatnil na vlastní senátory nepřípustný politický nátlak.
Novelu jsou rozhodnuti podpořit všichni senátoři ODS, ČSSD je nejednotná a senátoři zbývajících stran ji nepodpoří. ČSSD a ODS, které ji prosadily ve sněmovně, mají v Senátu 47 křesel a pro schválení novely je třeba souhlas alespoň 41 z 81 senátorů v případě, že všichni budou jejímu schvalování přítomni.
|
Spory kolem volebního zákona | |
|
Zastánci zákona |
Odpůrci zákona |
| Přepočet odevzdaných hlasů na křesla ve sněmovně | |
| Ve většinovém systému, kde v každém volebním obvodu "vítěz bere vše", je nepoměr mezi procenty odevzdaných hlasů a procenty poslaneckých mandátů ještě větší. Nějaký nepoměr musí být vždycky a je i teď, jinak by byla sněmovna rozdrobena na patnáct politických klubů. | V tom případě by bylo spravedlivější zavést rovnou většinový systém. Ostatně, podle nového zákona může být mezi hlasy a mandáty ještě větší nepoměr než ve Velké Británii, kde funguje klasický většinový systém. |
| 35 volebních krajů | |
| Menší volební obvody posílí vazbu mezi voliči a poslanci. "V 35 volebních obvodech budou muset být všichni kandidáti potenciálními lídry své politické strany a budou muset více pracovat," říká Miloš Zeman. | "Je-li vláda přesvědčena o tom, že je potřeba posílit vztah občanů k poslanci, proč stejně nepostupovala při návrhu o volbách do krajů? Pan premiér dobře ví, že tam kandidátky jsou až 65členné, a tam schovávání se za lídra zřejmě nevadí," opáčil předseda lidovců Jan Kasal. |
| Co na to Ústava | |
| Všechno je v pořádku. "Systém poměrného zastoupení stanovený Ústavou pro volbu do Poslanecké sněmovny zůstává i v rámci této úpravy zachován," píše se v odůvodnění vládního návrhu | Na papíře to sice je poměrný systém, ve skutečnosti ale bude produkovat velmi "nepoměrné" výsledky. O tom, jestli to odpovídá ústavě, by se dalo pochybovat. |
| Stabilní vláda | |
| "Od roku 1996 máme menšinovou vládu a jeden z důvodů, proč tomu tak je, je volební systém," říká Ivan Langer z ODS. Nový volební systém znamená, že většinovou vládu sestaví jen jedna nebo dvě strany. | Menšinová vláda vznikla proto, že se politici neuměli dohodnout - kvůli tomu se nemusí měnit zákon o volbách. A když se změní, vůbec to nemusí znamenat, že vládu sestaví míň stran - klidně může vzniknout koalice ODS, US, KDU-ČSL, ODA, DEU. |
| Je čas na změnu? | |
| Deset let už je dost dlouhá doba, abychom zjistili, že volební pravidla nefungují dost dobře a změnili je. Na tom není nic výjimečného. | Každá volební pravidla potřebují nějaký čas, aby si na ně politici a hlavně voliči zvykli a věděli, co přinesou. Volební zákon se nemá měnit podle toho, že jaksi přejeme, aby vypadal parlament. |
