Proč vyrábět léky složitě v továrnách, když mohou vyrůst v rostlinách a sesbírat je dokážou včely? Tuhle otázku si položili nizozemští vědci - a začali zatím pokusně vytvářet pomocí genového inženýrství léky, které se shromažďují v medu.
Vědci ze Střediska pro pěstování rostlin v nizozemském Wageningenu nejprve zkoumali, co se stane s bílkovinnými léčivými látkami, jež jsou obsaženy ve květech rostlin v nektaru, který sbírají včely. To platí třeba pro běžný vřes ( Caluna vulgaris ). Ten má v nektaru květů bílkovinnou látku, jež působí proti plísním. Výzkumníci zjistili, že včely bílkovinu nestráví, ale přenesou ji v nezměněné podobě do medu.
Nektarová vakcína
Dále výzkumníci z Wageningenu objevili postup, kterým se v rostlině aktivuje gen řídící tvorbu nektaru. A pak už přišlo ke slovu genové inženýrství. Nizozemští vědci začali hledat způsob, jak do rostliny vložit gen, který řídí vytváření léčivých bílkovin. Současně však chtějí, aby byl vložený gen propojen s mechanismem produkce nektaru, takže požadovaná bílkovina by vznikala pouze v nektaru. Nyní zkoušejí vložit jeden takový gen do petunií. V jejich nektaru by se pak vytvořila látka, která se dá použít jako vakcína proti parvoviróze, nebezpečné psí nemoci virového původu. Výzkumníci doufají, že včely dokážou vakcínu sesbírat a soustředit do medu. Pokusy provádějí ve skleníku, aby nezasáhli do přírody. "Předpokládáme, že psi by přímo jedli léčivý med ve svém jídle, anebo by se vakcína z medu získala a podávala injekcí," řekla vedoucí výzkumného týmu Tineke Creemersová časopisu New Scientist. Nizozemští vědci už vyzkoušeli, že bílkovinné léčivé látky se v medu dobře uchovávají a nepotřebují žádné zvláštní skladování, což by umožnilo jejich snadné využití v rozvojových zemích.
Léčivé banány
Obdobný nápad zkoušejí ve světě uskutečnit i jiné vědecké týmy. Poměrně daleko se dostal Američan Charles Arntzen, ředitel ústavu pro výzkum rostlin v americké Ithace a mimořádný profesor Cornellovy univerzity. Ten už dokázal vložit do bramborových rostlin takové geny, které vytvořily léčivé látky v jedlých hlízách, byť zatím v malém množství. Syrové brambory však nikomu nechutnají a vařením se účinná látka dále oslabuje. A tak teď Arntzen usilovně pracuje na tom, aby genovým inženýrstvím vytvořil banánovník, který bude léčivé vakcíny vytvářet v banánech. Místo polykání pilulek či injekcí by léčený člověk dostal do organismu potřebný lék tím, že by prostě jedl banány. I to by bylo výhodné hlavně pro rozvojové státy - místo drahé výroby léků a jejich složitého skladování by lékárníci prostě natrhali banány na genově upravené plantáži a rozvezli je nemocným. Arntzen doufá, že svůj banánový nápad uskuteční během deseti let. Tineke Creemersová si časový limit na uskutečnění svého medového snu zatím nedává.
Vědci ze Střediska pro pěstování rostlin v nizozemském Wageningenu nejprve zkoumali, co se stane s bílkovinnými léčivými látkami, jež jsou obsaženy ve květech rostlin v nektaru, který sbírají včely. To platí třeba pro běžný vřes ( Caluna vulgaris ). Ten má v nektaru květů bílkovinnou látku, jež působí proti plísním. Výzkumníci zjistili, že včely bílkovinu nestráví, ale přenesou ji v nezměněné podobě do medu.
Nektarová vakcína
Dále výzkumníci z Wageningenu objevili postup, kterým se v rostlině aktivuje gen řídící tvorbu nektaru. A pak už přišlo ke slovu genové inženýrství. Nizozemští vědci začali hledat způsob, jak do rostliny vložit gen, který řídí vytváření léčivých bílkovin. Současně však chtějí, aby byl vložený gen propojen s mechanismem produkce nektaru, takže požadovaná bílkovina by vznikala pouze v nektaru. Nyní zkoušejí vložit jeden takový gen do petunií. V jejich nektaru by se pak vytvořila látka, která se dá použít jako vakcína proti parvoviróze, nebezpečné psí nemoci virového původu. Výzkumníci doufají, že včely dokážou vakcínu sesbírat a soustředit do medu. Pokusy provádějí ve skleníku, aby nezasáhli do přírody. "Předpokládáme, že psi by přímo jedli léčivý med ve svém jídle, anebo by se vakcína z medu získala a podávala injekcí," řekla vedoucí výzkumného týmu Tineke Creemersová časopisu New Scientist. Nizozemští vědci už vyzkoušeli, že bílkovinné léčivé látky se v medu dobře uchovávají a nepotřebují žádné zvláštní skladování, což by umožnilo jejich snadné využití v rozvojových zemích.
Léčivé banány
Obdobný nápad zkoušejí ve světě uskutečnit i jiné vědecké týmy. Poměrně daleko se dostal Američan Charles Arntzen, ředitel ústavu pro výzkum rostlin v americké Ithace a mimořádný profesor Cornellovy univerzity. Ten už dokázal vložit do bramborových rostlin takové geny, které vytvořily léčivé látky v jedlých hlízách, byť zatím v malém množství. Syrové brambory však nikomu nechutnají a vařením se účinná látka dále oslabuje. A tak teď Arntzen usilovně pracuje na tom, aby genovým inženýrstvím vytvořil banánovník, který bude léčivé vakcíny vytvářet v banánech. Místo polykání pilulek či injekcí by léčený člověk dostal do organismu potřebný lék tím, že by prostě jedl banány. I to by bylo výhodné hlavně pro rozvojové státy - místo drahé výroby léků a jejich složitého skladování by lékárníci prostě natrhali banány na genově upravené plantáži a rozvezli je nemocným. Arntzen doufá, že svůj banánový nápad uskuteční během deseti let. Tineke Creemersová si časový limit na uskutečnění svého medového snu zatím nedává.
