„Oblečení vyhodím úplně a jak dlouho strávím ve sprše, to nevím,“ smál se předseda mysliveckého sdružení Lukov-Vlčková Jiří Jangot. Látka, na které je princip pachových ohradníků postavený, zkrátka smrdí.
Jestli bude fungovat, nikdo neví. V současné situaci, kdy jedinou obranu před stále se šířícím africkým morem představuje uzavřené území, zvolili odborníci nouzovou variantu ohradníků. Speciálně pěnu, do které se vstřikuje repelent, neumístili na kůly, jak známe podél cest, ale do plastových kelímků na limonádu. „Tím se to podstatně zrychlí,“ potvrdil jednatel firmy, která ohradníky dodala, Vlastimil Nevrkla.
Pro myslivce to znamenalo nejprve nastříkat pěnu do víc než tisícovky kelímků a nechat ji několik hodin vytvrdnout. V sobotu ráno pak obešli území od Fryštáku, přes Lukov po Velíkovou a v pětimetrových rozestupech zarazili do země tyč s kulatým průměrem a do vzniklé díry vsunuli kelímek s repelentem. Šli převážně polem podél silnice a vytvořili tak hranici v místě, kde se zvedají Hostýnské vrchy. Oddělili zamořenou oblast od obcí, ne však neprostupně.
„Jestli bude foukat od obce, prase to ucítí a zastaví se. Ale když bude foukat z polí, přeběhne ji a pach ucítí až potom. Může zpanikařit a odskočit kamkoliv,“ uvažoval Jangot. „Jestli to pomohlo, se ukáže za dva tři týdny. Ale je to aspoň něco, nedělat nic by bylo horší,“ dodal.
V pátek odpoledne veterinární správa změnila pravidla karantény a určila oblasti uvnitř zamořeného území, kde se může začít lovit. Myslivci ale musí absolvovat speciální školení a při lovu používat minimálně gumové rukavice a snadno čistitelnou obuv. Ulovená prasata poputují do speciálních uzavíratelných boxů a z nich pak přímo do kafilérie. Myslivci dostanou tisíc korun za odstřel a další peníze jako odškodné. Přesně vymezené území je k dispozici na webu Státní veterinární správy.
