Slonice Kaly třepe hlavou, uši doširoka roztažené. Pak udělá pár rychlých kroků směrem k vetřelci a vyčkává. Kovová klec, která je v jejím výběhu novinkou, ale nereaguje, a proto se i Kaly uklidní.
„Je trochu nedůvěřivá, na klec hrozí, zatímco ostatní samice si ji jen prohlížejí,“ říká ošetřovatel Petr Jakšič. Která ze tří slonic bude první, jež vkročí dovnitř, se odhadnout nedá. Právě na tom, aby klec přijaly a nechaly se v ní dobrovolně zavřít, však závisí naděje na úspěšný odchov mláďat.
V případě slona afrického by to byl naprosto mimořádný počin. V celé zemi je chovají jen dvě zahrady, kromě zlínské ještě Dvůr Králové.
Ve Zlíně je naděje vysoká, zahrada má tři samice od 19 do 21 let, všechny tak jsou v ideálním věku. I jejich reprodukční cykly, které ošetřovatelé už nějakou dobu sledují, fungují správně a všechny se učí stejným povelům, díky kterým si dnes nechají bez potíží třeba odebrat krev nebo uvázat nohu. Klec je tak poslední fáze, která je dělí od zákroku.
Inseminaci plánujeme na létoZhruba dva až tři měsíce potrvá, než se zlínské slonice seznámí s kovovou klecí, která jim přibyla do výběhu. „Tak v červnu či červenci bychom se mohli pokusit o inseminaci,“ říká hlavní zoolog zahrady v Lešné Kamil Čihák. Je před vámi tedy poslední fáze přípravy, co se při ní bude dít? To bude odhadem kdy? Vstoupí za slonicí do klece? Jaká je šance, že se inseminace podaří? Jak rychle se sloni učí? |
„Chce to spoustu trpělivosti, nejdřív tam strčí chobot, pak jednu nohu, druhou. Za každý pokrok dostanou odměnu a nakonec vejdou dovnitř,“ vysvětluje Tom Divilek z oddělení biologické výchovy zoo. Vyhráno bude v okamžiku, kdy zvířata dovolí, aby se za nimi zavřela vrata.
Kovová klec váží téměř šest tun, na délku má čtyři a na šířku 1,6 metru. Vznikla speciálně po potřeby zlínské zahrady. Mříže ve stěnách jsou poměrně daleko od sebe, člověk jimi pohodlně prostrčí ruce, slon chobot. Díky tomu, že jsou zešikma, se ale slon nemůže rozmáchnout. „To je důležité, chobotem by dokázal člověka zabít,“ upozornil Divilek.
Slonice zatím klidně spořádaly příděl sena, v půl jedné jim začne každodenní lekce „baletu“. Právě ten jejich výcvik hodně připomíná. Ošetřovatel drží bambusovou tyč, na jejímž konci je tenisový míček. Slonice ví, kdy se má míčku dotknout čelem a kdy zase zvednout nohu. Když to udělá správně, odmění ji kouskem chleba. Rukou se slonů vůbec nedotýká.
„Učíme se to nejen kvůli odchovu, ale i normálnímu ošetření. Když mají třeba tržnou ránu na uchu, nechají se ošetřit,“ dodává Jakšič. Podle něj jde navíc o mimořádně inteligentní tvory, kteří v přírodě tráví spoustu času hledáním potravy. To v zoo nemusí, je tedy potřeba zaměstnat je jinak.
Samotná inseminace se může odehrát v létě. Sperma dodá specializované pracoviště v německém Berlíně a zákrok podstoupí všechny tři samice.
Příprava slonic je ale jen polovina toho, co musí zahrada udělat, aby se mládě nebo v ideálním případě tři mláďata mohla narodit. Neméně podstatný je nový sloninec, který musí stát ještě předtím, než slonice porodí. Do toho současného by se totiž slůňata nevešla (psali jsme zde).
Už vzniká projekt nové stavby. Pozemky, díky nimž se celý areál zoo rozšíří zhruba o polovinu dnešní plochy směrem k Lukovu, už zahrada má. Krajští zastupitelé odsouhlasili desetimilionový příspěvek, radnice přislíbila dalších 60 milionů. Sloni tady dostanou celých 8 hektarů.
„Naše zoo se díky tomu dostane mezi tři v Evropě, jež mají největší zařízení pro slony. Případné mládě může navíc vzbudit další zájem veřejnosti,“ řekl už před časem ředitel zoo Roman Horský.
Zahrada je dlouhodobě druhou nejnavštěvovanější v zemi, hned po pražské Tróji. Loni překonala dosavadní návštěvnický rekord už v říjnu, kdy hlásila 600 tisíc návštěvníků. „Kdybychom nemohli slonicím umožnit rozmnožování, pustili bychom je jinam, kde tu šanci dostanou. Naštěstí to udělat nemusíme,“ podotkl Horský.
