Při houbaření, sběru borůvek nebo výletu do hor na ně turisté narazí poměrně snadno. Fotopastí jsou rozesety nejen v Beskydech, ale také v lesích po celém Valašsku stovky. Zatímco ekologové díky nim mapují především pohyb chráněných šelem, myslivci je využívají k plánování odstřelu přemnožených divokých prasat.
Drobné plastové, případně kovové schránky bývají za pomoci lanka nebo drátku nejčastěji připevněny na kmenech stromů. Jsou v provozu 24 hodin denně a při jakémkoliv náznaku pohybu před objektivem se automaticky zapne režim focení, případně nahrávání krátkého videa.
Velký rozruch způsobila před pár dny zpráva o tom, že právě fotopast zvěčnila u Valašského Meziříčí mladého medvěda. Od té doby ale o něm nejsou zprávy.
„Přestože se neobjevily žádné pobytové znaky, je pravděpodobné, že se medvěd na Valašsku stále pohybuje. V horším případě ho mohl někdo upytlačit,“ podotkl František Šulgan ze Správy CHKO Beskydy.
Duha má v zimě v Beskydech 50 fotopastí, v létě počet snižují
Více než desítku fotopastí rozeseli do terénu mezi Krhovou a Lysou horou členové Českého svazu ochránců přírody Salamandr v Rožnově pod Radhoštěm. Mají za cíl sledovat především velké šelmy, tedy rysy, medvědy a vlky.
„Nejvyšší šance na zachycení rysů je v lednu, únoru a březnu, kdy jsou v říji,“ vysvětlil člen Salamandru Petr Konupka.
Po stopách šelem. Dobrovolníci je v zimních Beskydech mapují už 30 let |
Hnutí Duha má po Beskydech přes zimu nainstalováno dokonce kolem 50 fotopastí. V létě jejich počet snižuje na 10 až 15.
„Přes léto se v horách pohybuje mnohem více lidí, kteří občas fotopast ukradnou,“ objasnil jeden z důvodů tohoto opatření koordinátor olomoucké pobočky hnutí Miroslav Kutal.
Kromě tolik atraktivních šelem jsou fotopasti schopny zachytit i jelení a srnčí zvěř, lišku, zajíce, ale i myš nebo netopýra. Čas od času se na snímcích objeví také turisté.
„Fotopasti jsou většinou umístěné při zemi, takže obvykle lidem vůbec nevyfotí tváře. Navíc tyto snímky nearchivujeme, proto se nemusejí bát jejich zneužití,“ poznamenal Kutal.
Dražší fotopasti snímky rovnou odesílají
Ekologové nejčastěji využívají staršího typu fotopastí, které fotky a videa zaznamenávají na SD kartu.
Zhruba jednou za měsíc proto musí k zařízení sami vyrazit a jednotlivé snímky si přehrát do notebooku či tabletu. Nutná je i výměna baterií.
Modernější a také podstatně dražší fotopasti už jsou schopny pořízený materiál samy okamžitě odesílat na profil na webových stránkách, který si majitel zařízení sám vytvoří.
Tento systém využívá i předseda Okresního mysliveckého spolku ve Vsetíně Vojtěch Zubíček. Sám má v lesích poblíž Ratiboře rozmístěny tři fotopasti.
„Na celém Valašsku jich ale mají myslivci stovky. Sledují s jejich pomocí hlavně pohyb divočáků,“ vysvětlil Zubíček.
Záběry odhalí, kdy se zvěř přichází krmit
V praxi vše funguje tak, že nejčastěji poblíž posedu myslivci vytvoří takzvané vnadiště, tedy místo, kam nanosí jablka, kukuřici nebo sůl. Na nedaleký strom pak upevní a zamaskují fotopast, která celý prostor sleduje.
„Díky tomu získáme informace o tom, jestli divočáci na místo chodí večer, nebo ve tři hodiny ráno, což nám pomůže s jejich odstřelem,“ poznamenal Zubíček.
Existuje také řada lidí, kterým fotopasti slouží k ochraně před zloději. Objektivy mívají namířeny na své domy, chaty nebo kůlny. Při jejich případném vykradení pak mají díky fotkám velkou šanci odhalit identitu pachatele.
Nejlevnější fotopasti lze pořídit už za cenu kolem dvou tisíc korun. Naopak ty nejdražší, které jsou schopny vytvořit snímky srovnatelné s kvalitními fotoaparáty, přijdou i na 15 tisíc.
Rysům se v Beskydech daří, letos přibyla nejméně čtyři koťata (více zde):
