Podle žalobce fungovala kolem Březiny organizovaná zločinecká skupina. Na lavici obžalovaných tak sedí ještě sedm dalších mužů. Hrozí jim tresty od devíti let a dvou měsíců do třinácti let a čtyř měsíců.
Status spolupracujícího obviněného získal Březinův bratr Tomáš a jejich hlavní spolupracovník Lubomír Kaláč, kteří by tak mohli dosáhnout mírnějšího trestu.
„Je pravda, že jsem nechal navézt líh, na jeho čištění jsem vymyslel zařízení. Velel jsem i fiktivní denaturaci. Všechno bylo za mé peníze,“ prohlásil Radek Březina u soudu.
Nebylo přitom překvapivé, že se do několikahodinové podrobné výpovědi pustil. Olomoucký soud totiž nyní začal řešit dvě spojené související kauzy (o sloučení kauz čtěte zde). Když předtím v jedné z nich podrobně vypovídal bossův bratr Tomáš, rozhovořil se následně i Radek Březina (více se o tom dozvíte zde).
Nyní řekl, že s lihovými podvody začal už na počátku devadesátých let, tento byznys podle něj zpočátku nebyl vůbec kontrolovaný. Určitá opatření přišla až později, když stát zjistil, k jak velkým podvodům dochází.
Jak udělat ze syntetického lihu součást pití? Tak poslouchejte...
Březina zmínil fungování ostravské Likérky Daněk, kterou už v roce 1995 skrytě vlastnil, a která vyráběla alkoholické nápoje oficiálně i načerno - podle Březiny podobně jako většina ostatních likérek.
Lihu tehdy podle Březiny bylo na trhu málo, proto vozil syntetický z Chemopetrolu Litvínov.
„Přemýšlel jsem, jak ze syntetického lihu vyrobit líh do lihovin,“ poznamenal Radek Březina a začal s odborným chemickým popisem.
Zmínil, že k čištění lihu sestrojil speciální přístroj: pět propojených nerezových nádob s aktivním uhlím, do nichž zespodu pouštěl syntetický líh a páru, přes síto nahoře pak odcházel líh, který byl podle Březiny na konci procesu čistý.
„Chemie mě vždycky bavila, od deseti let jsem měl chemickou laboratoř. Dělal jsem různé pokusy, přišel jsem i o prsty,“ sdělil u soudu.
Zařízení k čištění lihu prý vymyslel v roce 1996 a o rok později jej nainstaloval.
Když dorazila kontrola finančního úřadu, řekl, že zařízení je k zušlechtění vodky. Prošlo mu to, úředníci se prý spokojili s vysvětlením, že podobný způsob používají i výrobci vodky v Rusku. K čemu zařízení skutečně slouží, podle Březiny věděli pouze nejbližší spolupracovníci.
Dvě stě metrů od ostravské Likérky Daněk také koupil další budovu, kterou využíval jako sklad. Kamion s lihem vždy přijel do plechového přístavku, aby nebyl vůbec vidět. A Radek Březina vybudoval potrubí, kterým líh proudil ze skladu do likérky - popsal, že nerezové trubky vedly uvnitř trubek od topení a odpadu, takže se přenos lihu nedal vůbec dohledat.
Zodpovědnost za všechno nesu já, řekl Březina zaměstnancům
Myslel přitom na všechno. Poradit si musel například s tím, aby z likérky při čištění lihu nešla nápadná pára. „To by stačilo, aby lidi z finančního úřadu zastavili kilometr odsud a viděli by to,“ uvědomoval si.
Později v likérce také zatemňoval okna. „To už pak zaměstnancům muselo být jasné, že to není úplně legální. Řekl jsem jim, že zodpovědnost za všechno nesu já, oni jen plní pokyky nadřízeného. Kdybych jim řekl, že jsou součástí organizované skupiny a co jim hrozí, utekli by,“ smál se u soudu Březina.
K obrovským lihovým podvodům mělo docházet primárně v Březinově firmě Morávia-Chem v Hrobicích u Slušovic, kterou skrytě vlastnil. Obžalovanými proto jsou ještě nastrčený jednatel Morávia-Chemu Radek Menšík, dělníci firmy Václav David a Rostislav Hanulík, správce Březinových nemovitostí Ivan Kovářík a Tomáš Pantlík, který se zodpovídá ze skrytého úložiště lihu v Olomouci.
Obžalovaní jsou z toho, že měli tajně čistit denaturovaný (průmyslový) líh a pak jej používat k výrobě alkoholických nápojů, které prodávali bez přiznání spotřební daně. Celkem mělo jít o více než 21 milionů litrů nezdaněného lihu.
„Množství lihu, který Morávia-Chemem prošel, jsem nikdy neevidoval, záznamy se vždy likvidovaly. Můžu jen popsat roky, které byly silnější a které byly slabší,“ sdělil u soudu Radek Březina, který měl stát na daních krátil podle obžaloby ve velkém rozsahu od roku 1998.
