Měl u toho mít slzy v očích a činu litovat. U soudu je ale Bódiš obvinil ze lži. Vinu dál odmítá a u soudu chvílemi plakal. To když vypovídala jeho přítelkyně a otec, přičemž oba o něm mluvili hezky.
Ještě před nimi však svědčili policisté z týmu Tempus, kteří se zabývají nevyřešenými případy a věří, že rozluštili i ten Nevařilův. Své přesvědčení opírají mimo jiné o to, že se jim měl Bódiš krátce po zadržení letos v únoru při výslechu přiznat a popsat, jak se vše událo.
„Působil nešťastným dojmem. Litoval toho, co se stalo a říkal, že se s tím nedá žít,“ vypověděl policista z týmu Tempus Jan Lomnický, který Bódiše v den zdržení několik hodin vyslýchal. „Mluvil překotně, zajíkal se, byl klidný a pak se vztekal,“ doplnil.
Bódiš zatím seděl na lavici obžalovaných a s křečovitě sevřenými rty si úkosem měřil policistu očima. „Máte přiznání nahrané?“ zeptal se. „Nevím,“ odpověděl Lomnický. „Všechno je lež,“ zareagoval Bódiš.
Podobně hovořil i policista Jan Žerovnický, který byl také u výslechu. Vylíčil navíc to, jak měl vraždu popsat Bódiš. „Přijel k bytu a zazvonil. Když mu Nevařil otevřel, tak ho udeřil, vzal kuchyňský nůž a začal ho bodat,“ řekl.
Policisté mě přivázali k židli a ponižovali, tvrdil Bódiš
Při těchto slovech měl Bódiš tiky v lícních svalech a zdálo se, že skřípá zubama. Zjevně se mu špatně poslouchala. Po chvíli zahájil protiofenzivu.
„Přivázali jste mě při výslechu k židli, ponižovali, uráželi. Mrzí mě, že tady tak lžete,“ bránil se Bódiš a postěžoval si, že mu policisté odmítli zavolat advokáta. „Snaží se na mě hodit vraždu, kterou jsem nespáchal,“ tvrdil soudci.
Slovní přestřelka zabrala velkou část úterního hlavního líčení. A je příznačná pro celý případ, který se dá popsat takto: policie je přesvědčená, že vraždil Bódiš, ale ani po téměř devíti letech nedokázala najít tolik důkazů, aby skončil za mřížemi.
Toto je zatím její nejúspěšnější pokus, tak daleko se jeden z nejděsivějších „pomníčků“ Zlínska ještě nedostal. Policejnímu týmu Tempus nevychází jiný viník než Bódiš a chce o tom přesvědčit i soud.
Nevařil zemřel za nevyjasněných okolností v září 2005, když spal první noc ve svém novém otrokovickém bytě. Pachatel ho udeřil do hlavy a ubodal k smrti. Tělo zakryl peřinou na posteli.
O tom, že se přestěhoval, vědělo jen pár lidí, mezi nimi Bódiš. Přímý důkaz však chybí a na tom staví i obhajoba. „Nemám důvod pochybovat o slovech mého klienta,“ řekl po odchodu ze soudní síně advokát Miloslav Michajlovič.
Obžalovaný neobstál na detektoru lži
Otázkou je, jaký motiv by obžalovaný měl. Bódiš dělal Nevařilovi osobního strážce a dohlížel na herny, které jeho šéf provozoval se společníkem Dušanem Horákem. Nevařil s ním ale krátce před vraždou nebyl spokojený a chtěl ho propustit. Navíc mu Bódiš dlužil peníze, zhruba tři sta tisíc.
To mohly být dostatečné impulsy pro to, aby Bódiš jednal zkratkovitě. Znalci ho vylíčili jako egocentrika, který je vůči ostatním necitelný a má sklony k agresivitě i lhaní.
V období mezi vraždu Nevařila a svým zadržením byl ve vězení za to, že týral svoji bývalou ženu. Když včera vypovídala u soudu, celá se třásla a plakala.
„Obžalovaný navíc neobstál na detektoru lži. Na klíčové otázky, zda měl na vraždě podíl či jestli ví, jak se stala, odpověděl negativně, což přístroj označil za nepravdu,“ doplnil žalobce Roman Kafka.
Bódiš, jemuž hrozí 15 let vězení, naznačuje, že za vraždou stojí Horák. Existuje ale i možnost, že Bódiše někdo najal. Hlavní líčení bude pokračovat na začátku srpna.
