Po Baťově kanále, který kopíruje řeku Moravu, se prohánějí loďky. Zajíždějí přitom od Hodonína až do Kroměříže, kde si mohou turisté prohlédnout historické skvosty města.
Na jezu v Bělově, který dlouhé roky znamenal nepřekonatelnou překážku, je totiž plavební komora za 200 milionů korun. Využívají ji nejen lodě, ale i ryby.
Takto vypadá ideální scénář, který si naplánoval investor Ředitelství vodních cest ČR a vedení Baťova kanálu (více o plánech čtěte zde).
"Budeme mít nové lákadlo pro turisty a Kroměříž nové přístaviště. Je to určitě krok správným směrem," argumentuje mluvčí Ředitelství vodních cest Václav Straka.
Smělý záměr na prodloužení splavné části Baťova kanálu o 16 kilometrů ale dostává stále větší trhliny.
První zavinila vláda, když před časem rozhodla, že zruší státní organizaci Ředitelství vodních cest, jež podobné projekty zajišťuje (více čtěte zde).
Druhou pak způsobili ekologové z hnutí Děti Země a sdružení Egerie. Ti se ohradili proti souhlasu odboru životního prostředí a zemědělství zlínského krajského úřadu se zásahem do biotopu více než 20 chráněných živočichů.
Řízení nedoložilo převažující veřejný zájem
A uspěli. Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí z konce loňského roku kvůli chybám zrušilo.
"Úřad rozhodl nestandardně rychle a špatně," tvrdí předseda Dětí Země Miroslav Patrik. "Účastníci řízení se nemohli vyjádřit ke všem rozsáhlým podkladům. Včetně těch, v nichž Ředitelství vodních cest odmítá splnit nejméně deset přísných podmínek, například zajistit migraci ryb přes jez a vhodně napojit přítoky řeky Moravy," doplnil Patrik.
Výletní loď se po Baťově kanálu blíží k novému přístavišti ve Spytihněvi na Zlínsku.
Podle něj nebylo pořádně doloženo, že v tomto projektu převažuje veřejný zájem nad ochranou přírody. Děti Země za to šéfa odboru životního prostředí Alana Urce navrhli na anticenu Ropák roku, kterou ale nakonec nezískal.
Sám Urc připouští pouze administrativní nedostatky v řízení, projektově je podle něho vše v pořádku. "Řízení už běží znovu a chyby v něm napravíme," reagoval Urc a dodal, že díky plavební komoře se migrace ryb naopak zlepší. Odmítá také, že by původní řízení vedl extrémně rychle, aby vyšel vstříc nedočkavému investorovi.
"Naší prioritou je, aby se s výstavbou komory začalo co nejdříve. Pomůže to rozvoji cestovního ruchu," naznačil ředitel Baťova kanálu Vojtěch Bártek. "Ze strany ekologů jsou to ale jen účelové konstrukce, aby mohli vše zdržovat," je přesvědčen.
Začít chtějí příští rok
Kvůli zrušení povolení k zásahu do biotopu chráněných živočichů musel stavební úřad v Otrokovicích přerušit územní řízení. "Zrychlit přípravy se vymstilo," podotkl ekolog Patrik.
Nicméně investor by ještě letos rád získal stavební povolení a příští rok začal s výstavbou. Ta by trvala zhruba dva roky.
Pokud se však ekologové odvolají nebo věc dají k soudu, může se projekt opozdit o několik let.
Důležitou roli budou hrát i finance. Stát šetří, kde může, a přestože má Ředitelství vodních cest příslib, že na průplav na bělovském jezu peníze dostane, není vůbec jasné, kdy to bude.
Vedení Baťova kanálu, který loni navštívilo 80 tisíc turistů, plánuje také modernizaci přístaviště v Napajedlích. Slepé rameno Moravy, u něhož je známé rekreační středisko Pahrbek, hodlá propojit s řekou. Vznikne tady přístavní molo pro výletní lodě a moderní zázemí.
