Akční horor z roku 1988 má opravdu jakýsi hlubší podtón. Ozývá se v něm satira na reaganovskou Ameriku, kritika konformity a manipulace, jeho tvůrci však nezaváhali a vše divákovi servírují v přímočarém balení.
Film, v němž jsou bohatí a mocní tohoto světa ve skutečnosti mimozemšťané, kteří ovládají společnost pomocí hypnotických signálů, je jakousi analogovou verzí filmu Matrix. Kino Aero ho promítá ve čtvrtek 2. března od 20:30 hodin.
Další festivalovou chuťovkou je potom japonský snímek Napadení! Jack Rozparovač. Navzdory názvu se odvolává spíše na příběh o Bonnie a Clydeovi. Dva mladí zaměstnanci cukrárny se v něm stanou partnery nejen v lásce, ale i ve zločinu. Společně totiž přepadají ženy a vraždí je nožem na dorty, protože to je jediný způsob, jak se mužská polovina dvojice dokáže sexuálně vzrušit.
Ale zápletku, ze které by zručný filmový cukrář dokázal upéct vydatný komediálně hororový dort, nechává radikální Jasuharu Hasebe zhořknout do podoby nemilosrdně nihilistické přehlídky bezúčelných násilnických aktů.
Soutěžte o vstupenkyŠanci vyhrát vstupenku na festival vám dá správná odpověď na otázku: Kolikátý ročník festivalu se letos koná? Pište na adresu na e-mail soutez@xman.cz. Soutěžit můžete až do půlnoci z pátku 3. března na sobotu 4. března a poté vyhlásíme výherce vylosované z autorů správných odpovědí. Pět z nich se podívá na snímek Dovolenkáři (v sobotu 4. března od 19:15), druhá pětice na Antikrista (v neděli 5. března od 16:00). |
„Film sice spadá do série erotických filmů společnosti Nikkacu a obsahuje množství nahoty, jenže ta bude působit afrodiziakálně nejspíš jen na hodně sexuálně vyhladovělé publikum,“ varují festivaloví dramaturgové. A upřesňují, že film se řadí mezi šestici Hasebeho filmů uváděných pod distribuční hlavičkou studia Nikkacu Violence Porn (bairensu poruno), kam náleží to nejdrsnější, co v sedmdesátých letech v Japonsku vznikalo.
Architekti festivalu však dodávají, že z těchto filmů vyžívajících se ve scénách znásilňování je Přepadení! Jack Rozparovač rozhodně nejpozoruhodnějším. „Některé recenze dokonce snímek chápaly jako kritiku tehdejší japonské společnosti,“ píší, ovšem s tím, že takovou interpretaci Hasebe „důrazně odmítá“.
