Vědci, kteří robotu nazvanému Watson vdechli život a povýšili jej na kuchaře, říkají jeho stylu kognitivní vaření. Jeho umění je totiž založené na informacích, které do něj byly vloženy. Zkonzumoval desítky tisíc receptů, zhltal bezpočet údajů o chemickém složení potravin, tuny nutričních dat, spolykal údaje o chutích a příchutích i o tom, jaké ingredience se k sobě typicky hodí.
Jeho úkolem potom bylo ukázat, že na základě všech těchto dat lze čistě poznávacím a hodnotícím způsobem přijít s vlastními recepty, které by nebyly kopiemi již známých. A on to prokázal, vymyslel spoustu unikátních receptů. Receptů plných překvapivých chuťových kombinací.
Robot vybere ingredience, postup ale člověk
„Dokázal bych si představit kachnu a třešně, ještě snad i kachnu, třešně a zázvor,“ kroutil hlavou nad ingrediencemi, které mu Watson naordinoval po zadání příkazu „Vymysli recept na kachnu“, přední americký šéfkuchař Michael Laiskonis. Když ale robotův výčet pokračoval celerem, olivami a rajčaty, docela se prý ztratil. Nevěděl, jak s nimi naložit.
Ano, robotický šéfkuchař se totiž bez člověka neobejde. Určí sice ingredience, ale postup, jak je zpracovat, musí vymyslet šéfkuchař - člověk. V tomto případě lidský spolupracovník uspěl a s výsledkem byl navzdory neobvyklé kombinaci překvapivě spokojený: „Jídlo mi moc chutnalo.“
Kreolské krevetovo-jehněčí nokyWatsonovo zadání
cizrnová moučka: jeden šálek
ghee: jedna polévková
máslo: dvě polévkové lžíce
namleté jehněčí: 1/4 lb.
mletý černý pepř: polovina polévkové lžíce
hrubozrnná sůl: jedna polévková lžíce
celer (najemno nasekaný): čtvrtina šálku
rajčata (konzervovaná, nasekaná): polovina šálku
kuřecí vývar: jeden šálek
jedlý ibišek (nakrájený na malé kostičky): polovina šálku
krevety (na malé kostky): 1/4 lb., small dice
sassafrasový prášek: půl lžičky
petržel (nasekaná): jedna polévková lžíce
citronová šťáva: jedna polévková lžíce
vajec (ušlehané): jedno
Postup podle Watsonova lidského týmu
Vypracujte z cizrnové moučky, ghee a vody těsto.
Na pánvi orestujte na másle na středním ohni mleté jehněčí. Přidejte polovinu soli a mletého černého pepře, pravidelně míchejte, dokud není maso úplně hotové. Přidejte celer a restujte dál, dokud není měkký.
Přidejte rajčata, vývar, ibišek, krevety, sassafrasový prášek, zbytek soli a pepře, vařte, dokud se tekutina nevyvaří. Ochlaďte. Vmíchejte petrželovou nať a citronovou šťávu.
Těsto rozválejte, vyřízněte kolečka o průměru asi devět centimetrů. Do středu každého vložte velkou lžíci náplně, potřete ušlehaným vajíčkem, těsto přeložte a kraje pečlivě přitiskněte k sobě, aby se vytvořila uzavřená kapsička.
Kapsičky smažte, dokud nejsou zlatavé a křupavé. Můžete je i péct, před vložením do trouby je potřete olejem. |
Podobně jej robot zaskočil, když do jednoho receptu zařadil kuřecí maso, jahody, ananas a houby. Vysvětlení však existuje, všechny přísady spolu ladí, protože je spojuje chuťová látka g-Dodecalactone, kterou všechny obsahují. To jídlo byl hit, recenzuje realizaci Watsonova receptu Jamesem Briscione, další muž z týmu kognitivního vaření.
Umění a tvrdá data
Watsonovy výkony jsou důkazem, že robotická inteligence může lidem pomoci rozšířit jejich chuťový repertoár. „Dokážete-li porozumět tomu, co je konkrétní ingredience, co je máslo, co je čokoláda, jaké jsou základní chuťové složky, které je činí příjemnými, potom můžete předpokládat, co bude příjemné, co bude mít jakou chuť, ostrou, sladkou, slanou či pikantní,“ vysvětluje Steven Abrams, inženýr ze skupiny, která se o Watsona stará. Tam, kde lidský šéfkuchař používá jen své omezené zkušenosti a intuici, robotický sází na data. A těch má spoustu.
Počítač během vymýšlení složení jídla používá tři odlišné metriky k analýze ingrediencí a hodnotí neobvyklost jejich případné kombinace. Zvládne ale též změřit jejich příjemnost, protože má k dispozici výsledky studií o tom, které chutě jsou lidem příjemné na molekulární úrovni, a synergii, protože načetl analýzy, podle nichž spolu chutnají dobře potraviny, které sdílejí stejné chuťové chemické složky.
„Vezměte řemeslo, spíše jeho uměleckou podobu, jako je vaření, a aplikujte na něj tvrdou vědu – dostanete unikátní výsledky, za nimiž stojí překvapivé a chytré důvody,“ rozplývá se Todd Stocke z vydavatelství Sourcebooks, které právě vydává knihu s pětašedesáti Watsonovými recepty.
Vědci věří, že do dvou let rozšíří Watsonovy schopnosti natolik, že kromě určování ingrediencí dokáže též stanovit jednoduchý proces jejich zpracování, o pěti krocích. Ani šéfkuchaři, kteří s ním spolupracují, se však nebojí, že by je někdy v budoucnu připravil o práci. „Palačinku ve vzduchu naštěstí obrátit neumí, zatím, takže jsme v bezpečí,“ směje se Briscione.
Nejen mistr kuchař
Watson, jehož jméno vzdává hold zakladateli IBM, se však nevěnuje jen kuchařskému umění, to až poslední dva roky. Jeho tvůrci věří, že představuje „přirozenější vztah mezi lidmi a počítači“ a že je nejpřirozenějším prodloužením lidských schopností. Na rozdíl od jiných počítačů totiž spojuje tři prvky: rozumí řeči a umí číst, dokáže vytvářet hypotézy a vyhodnocovat izolovaná data a dokáže se učit za pochodu, čím déle je v provozu, tím chytřejší se díky zpětné vazbě svých lidských uživatelů stává.
V roce 2011 Watson vyhrál populární a obtížnou soutěž Jeopardy! (česky Riskuj), jeho tým věří, že se může vydat do oblasti medicíny. Experti IBM se spolupracovníky podle informací serveru technologyreview.com z loňského července budovali dvě verze Watsona, které by pracovaly na poli onkologie. Zatímco lékařům může trvat rozpoznání a zhodnocení mutací v rakovinové buňce a následný výběr léčby od pěti do deseti měsíců, Watson to zvládne za minuty.
Server však hned dodává, že nic z toho ještě nefunguje: Watson má problémy s lékařským žargonem, nerozumí lékařským poznámkám se svéráznou gramatikou, dělá mu potíže, že v odborných časopisech mluví lékaři o témže tématu rozličnými způsoby.
Systém založený na Watsonovi sice již pomáhá zdravotnické pojišťovně Wellpoint před-autorizovat žádosti o zdravotní procedury, obecně však Watson IBM zatím nepřináší zisky, ve které firma doufala.
