Onen seznam je dlouhý, vypadá bizarně a některé praktiky, které obsahuje, možná ani nebudete znát. Výčet, který přinesl například list The Independent, zahrnuje výprasky, agresivní bičování, výprask dlaní přes zadek, penetraci jakéhokoli předmětu spojenou s násilím, verbální či fyzické násilí bez ohledu na souhlas zúčastněných, sexuální aktivity spojené s močením, hraní si na nedospělé, rdoušení a ponižování. Jako nepřípustná je viděna ženská ejakulace, zasouvání ruky do vaginy a sezení ženy na mužském obličeji.
To vše se už dřív týkalo porno DVD, od 1. prosince se zákazy podle Regulace audiovizuálních mediálních služeb týkají též on-line pornografie ze systému video na vyžádání. K rozšíření došlo ve vší tichosti, bez fanfár, jakmile si ale změny všimla média, vypukl povyk. Ryčný, hlasitý a dobře mířený. Znějí v něm vážné argumenty, ale neschází humor. A pokřik se rozléhá ze všech stran, ve vzácné shodě se v něm do unisona spojily hlasy novinářů, bojovníků proti cenzuře, pornohereček, pornovýrobců i feministek. Jde víc než jen o sex, tvrdí všichni.
Chceme ženskou ejakulaci a chceme i fetišistické sezení na mužském obličeji, vzkázali demonstranti v Británii:
8. prosince 2014 |
Nejdřív se zcenzuruje sex, pak i to ostatní
Právník zabývající se sexuálními svobodami Myles Jackman si je jistý: Jde o svobodu. Podle něj se stát chystá regulaci uplatnit nejen na britské výrobce pornografie, ale i na mimobritské, a to prostřednictvím blokace plateb od uživatelů ze Spojeného království. Ani to však podle něj není všechno.
„Porno nemusí být vaším šálkem, čaje,“ apelativně oslovuje čtenáře listu The Independent, „je to ale kanárek v dolu svobody projevu. Je to první svoboda, která umírá. Pokud se připustí útoky na svobodu, jako je tato, padnou jako následek i další svobody.“
Organizace Backslash, které Jackman poskytuje právní rady a která též bojuje za svobodu sexuálního vyjádření, ale myslí i na peníze. Regulace podle ní potrestá a znevýhodní britské pornovýrobce, kteří obchodují s něčím, co je v Evropské unii legální. „Britská média budou kvůli tomu v Evropské unii nekonkurenceschopná. To povede ke ztrátě pracovních míst a ztrátě příjmů do státní pokladny,“ tvrdí.
Zakážeme, povolíme, zakážeme, povolíme…
Robert Rosen, který se zabývá historií pornografie, doplňuje, že podobným seznamem zakázaných porno aktivit se blýskli i v Kanadě. „Jenže onen výčet se pořád měnil,“ popisuje, jak je obtížné tak pestrou aktivitu, kterou sex je, vůbec regulovat, „jeden týden zakázali anální sex, další týden byl OK…“ A neváhá vytáhnout absurdity. „Jeden týden ottawské úřady zakázaly masturbaci do podpaží,“ tvrdí, „vyneslo to ale mnoho otázek: co podkolenní jamka? A loketní? Ty se používat mohou?
Ani další kritici neztrácejí humor. Victoria McNallyová se na serveru The Mary Sue pozastavuje nad tím, že stát označuje kromě rdoušení, kde není pochyb, za „život ohrožující“ praktiky i zasouvání ruky do vaginy a fetišistické sezení na obličeji. S teatrální puntičkářskou poctivostí připouští, že zasouvání ruky do pochvy může v extrémních případech vést ke vzduchové embolii, ale ptá se: „Proč ale sezení na obličeji?“
Na to, jak stanovit hranice, naráží i britská pornoherečka a producentka Tanya Tate. „Můžete říct ´Ach, ty jsi ale neslušný kluk´? Nebo to říci nemůžete, protože pak by to už bylo hraní rolí na nedospělé? Můžete říct ´nemravný kluk“, nebo musíte použít slova ´nemravný chlap´? A kdo na to bude dohlížet?“ ptá se.
Dokladů o tom, jak sisyfovské úsilí je v pornografii vytváření nerozporných seznamů zakázaného, je víc. Server New Statesman zase poukazuje na to, že se britský úřad brání tím, že nezakazuje všechny výprasky a švihání, to „mírné“ je prý dovoleno. „Je ale nejasné, kde vláda v tomto konkrétním případě načrtává hranici mezi mírným a nadměrným,“ píše server.
V čem je ženský výstřik nebezpečný?
Ani to ale není všechno, seznam se navíc ukazuje být kompletně sexistický. „Že je zakazována ženská ejakulace, je nejen políčkem do tváře všem ženám ve Spojeném království,“ pokračuje Tanya Tate, „ale je to i důkazem, že muži, kteří tyto normy psali, nepovažují ženy za rovnocenné.“
Pornoproducentka Pandora Blake souhlasí: „Je to obrovská genderová nerovnost, která tvrdí, že ženské sexuální potěšení je méně přirozené než mužské. A do třetice ocitujme známou autorku feministického porna Eriku Lust: „Jak by mohla být ženská ejakulace nebezpečnější než mužská?“ Rozpor je vskutku obřích rozměrů: zatímco ženský výstřik je zakázaný, o scénách, při nichž vrcholí na jednu ženu velká skupina mužů, jeden za druhým, regulace nic neříká.
Speciálně na poli pornografie je taková nerovnováha podle ní extrémně nebezpečná – je to totiž průmysl, jemuž pořád vládnou muži a jejich pohled na sexualitu. „Ženy bychom měli jejich sexualitě učit, ne ji cenzurovat,“ píše Lust a pokračuje, že jediné, co regulace přinese, bude návrat k viktoriánské morálce. Vrátí podle ní Spojené království „do doby, „kdy bude porno nudnou, nerealistickou, mužskou fantazií o štětkách dychtivě uspokojujících muže, jako kdyby to byla jejich povinnost, kdy je žena podřízená a nedostává se jí vlastnictví své sexuality“.
Aby nebylo všeho málo, pornoserver Pornhub, který přináší zajímavé analýzy statistik, nezahálel a aktuálně ozřejmil, jak jsou na tom britští uživatelé porna se zakázanými praktikami ve srovnání s ostatními konzumenty: na výprasky klikají o 201 procent více, na plácání přes zadek o 43 procent více, na bičování o 35 procent více. „Vodní sporty“ (aktivity s močením) u nich zabírají o 32 procent více, zasouvání ruky do pochvy o 28 procent více, podvratná ženská ejakulace a sezení na obličeji o 16 procent více. Britští regulátoři se zřejmě trefili do černého.
