Dopravní experti se shodují, že dopravní zácpy jsou v naprosté většině případů způsobeny některým z těchto tří faktorů (nebo jejich kombinací): přeplněnými silnicemi, nepříznivým počasím a dopravními nehodami. Není přitom nezbytně nutné, aby se na silnici vyskytla nějaká překážka, která dopravu brzdí. Stačí, aby auto v koloně před vámi najednou zpomalilo, například kvůli tomu, že řidič právě zjistil, že mu dítě rozpatlává čokoládu po zadním sedadle. Vy si jeho zpomalení všimnete na poslední chvíli a musíte zabrzdit ostřeji, řidič za vámi dupne na brzdu a ten za ním též.
Vzniká řetězová reakce a zastaví se celá několikakilometrová kolona. V každém autě samozřejmě nesedí stejně schopný řidič, takže někomu trvá rozjíždění déle, někdo se "zamyslí" a nerozjede se hned, někomu zhasne motor. Navíc se všichni budou rozjíždět velmi opatrně a pomalu, protože si nebudou jisti, co způsobilo zastavení auta před nimi, a budou proto ve střehu.
Drobná zdržení se vrství a zdržení narůstá. Pro ty, kteří právě dojeli na konec několikakilometrové kolony, představuje klidně až několik desítek minut. Podle odborníků má při dostatečné hustotě dopravy i to nejmenší kolísání rychlosti kumulativní efekt, protože každé další auto zpomalí o něco víc než předchozí, až se doprava nakonec zcela zastaví.
Jako vlny po výbuchu
Záhadou dopravních zácp bez zjevné příčiny se zabývali v roce 2007 i matematici ze tří univerzit a jejich závěry citoval server Science Daily. Vědci zkoumali situaci, kdy se návěs kamionu poněkud vychýlí ze svého pruhu a zasáhne do pruhu protijedoucího. Skutečně se potvrdilo, že pokud řidič prvního protijedoucího auta lehce zpomalil, protože se nastalé situace polekal, každé další vozidlo zpomalovalo ještě víc.
K zácpě docházelo podle autorů tehdy, pokud hustota provozu dosahovala minimálně patnácti aut na jeden kilometr. Stačilo pak zakolísání jediného řidiče, aby se zastavila několikakilometrová kolona na několik desítek minut. Samotná hustota dopravy však k vytvoření zácpy nemusí vést, i velmi hustý provoz může být plynulý.
Podle autorů studie je problém hlavně v tom, že řidiči jsou málo předvídaví a řeší problém až na poslední chvíli, a tudíž za použití brzd. Tím však zastaví dopravu na kilometry za sebou. A čím ostřeji brzdí, tím rozsáhlejší efekt jejich manévr má. Výzkum z roku 2009, provedený na Massachusetts Institute of Technology, přirovnává tento jev k detonačním vlnám, které následují po explozi. Jakmile k tomuto efektu dojde, je v podstatě nemožné ho zastavit.
Výzkum z roku 2010 zase označuje jako nejčastější původce dopravních zácp příliš agresivní nebo naopak příliš bojácné a opatrné řidiče. Ti agresivní totiž nejčastěji řídí stylem brzda – plyn, opatrní zase příliš pomalu. V obou dvou případech potom přichází ke slovu již popsaný efekt šíření vln.
Pokud se nechcete zařadit k původcům dopravní zácpy, měli byste se podle expertů snažit o co největší plynulost dopravy. To znamená vyhýbat se situacím, kdy budete muset kvůli zpomalení auta před vámi úplně zastavit. Pouze v situaci, kdy budete dodržovat dostatečný odstup od auta před vámi, zvládnete v případě jeho zpomalení také pouze zpomalit, nebudete muset zcela zastavit a následně opět plynule přidáte.
Zácpy ohrožují vaši psychiku
Pokud se přitom musíte potýkat s dopravními ucpávkami každodenně, za několik let se to odrazí na vašem duševním zdraví. A nebude to pozitivní změna. Výzkum z letošního roku zjistil, že časté stresování se v dopravních zácpách se v průběhu let sčítá a postupem času může vést až k duševním poruchám. Myslete na to, až budete příště v koloně vztekle mlátit do volantu.
Výzkum z roku 2011 navíc odhalil, že muži jsou v dopravních zácpách sedmkrát víc stresovaní než ženy. Kromě toho také v zácpách častěji než ženy pociťují nevolnost nebo mají problémy s dýcháním. Podle psychologů je to způsobeno tím, že muži mají ve stresových situacích "naprogramováno" řešení "boj, nebo útěk" a ani jedno z toho v dopravní zácpě nemohou uplatnit. A právě to hladinu jejich stresu ještě zvyšuje. Oproti tomu ženy se v dopravních zácpách nejčastěji odreagovávají poslechem rádia a hladina jejich stresu je významně nižší než u mužů.
