Pramen se kvůli špatnému technickému stavu kolonády přestěhoval na její prostranství. Od minulého víkendu už tam měl připravenou novou vázu. Magistrát stál přesun 9,1 milionu korun bez DPH.
„Potíže se vždycky najdou, ale jeli jsme podle harmonogramu, takže se nám povedlo to, co jsme slíbili, tedy že 15. dubna Vřídlo provizorně vyvěrá,“ uvedl primátorův náměstek pro investice Čestmír Bruštík.
Slib totiž málem zhatily deště, které zkropily Karlovy Vary ve čtvrtek. „Zvládli jsme udělat izolaci mísy tak, abychom ukázali, že Vřídlo vyvěrá,“ řekl náměstek.
První zkoušku už si pramen odbyl předem
Vůbec první zkoušku si ale nejteplejší pramen odbyl už v noci na pátek, kdy vedení radnice společně s odborníky ze Správy přírodních léčivých zdrojů a kolonád (SPLZaK) zjistili, že vše funguje, jak má.
„Přeložení výtrysku Vřídla je složitou technickou záležitostí, potrubím vede směs kysličníku uhličitého a vody a navzájem předbíhají, jakékoli prodloužení trasy a změna je samozřejmě závažná a složitá,“ řekl Milan Trnka, ředitel SPLZaK.
Ten, kdo páteční zkoušku neviděl, si nyní bude muset počkat do 5. května. Podle mluvčí magistrátu Heleny Kyselé radnice plánuje, že v předvečer zahájení nové lázeňské sezony uspořádá slavnostní otevření nového vývěru.
„Vidíte sami, že na staveništi ještě zbývá dodělat nějaké zemní práce a vysadit zeleň. Kvůli tomu nemůžeme Vřídlo otevřít veřejnosti,“ poznamenal Čestmír Bruštík.
Kolonádu teď čeká velká rekonstrukce
Přesun Vřídla je pouze první etapou rekonstrukce, která celou kolonádu čeká. Nyní přijde na řadu přesun speciálních technologií, které jsou pod ní, a na začátku příštího roku dojde na samotnou opravu kolonády.
„Celkové náklady teď nejsme schopni odhadnout, protože ještě nemáme dodělané projekty, ale mluví se o třiceti až čtyřiceti milionech korun,“ uvedl Bruštík.
Podle primátorova náměstka pro kulturu Jiřího Klsáka bylo Vřídlo dlouhou dobu volné. Když ve středověku Karlovy Vary osídlili lidé, velmi často prýštilo přímo z řeky.
„Spoutávat ho tímto způsobem se začalo až v devatenáctém století, kdy se postupně dostalo do různých kolonád,“ řekl.
Po roce 1939 bylo podle něj na šestadvacet let v různých formách otevřené a přístupné lidem po zboření litinové kolonády. Uzavřela jej zase až ta současná železobetonová.
Jiří Klsák ovšem připomněl, že v minulosti existovalo ještě několik forem dřevěných kolonád, nejteplejší karlovarský pramen byl ale vždy venku.
