O šíření nemoci má přehled ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Karlovarského kraje Martina Prokopová, která se svými chebskými kolegy pátrala už po prvním pacientovi z epidemie Klaster.
Je na blízku úspěšné vymýcení nemoci v kraji?
V tuto chvíli, kdy jsou každý týden hlášeny nové případy onemocnění, nelze předpokládat ukončení výskytu žloutenky typu A v Karlovarském kraji. Je nutné však upozornit, že žádné z nemocných dětí se zatím nenakazilo v kolektivu předškolních či školních zařízení, onemocněly pro kontakt s nemocným v rodině. Stanovovaná opatření ve školských zařízeních jsou účinná.
Kde se podle vás vzal první pacient, který žloutenku do chebského kláštera donesl?
Prvního pacienta nebylo možné přesně stanovit. Od září 2014 se začaly objevovat jednotlivé případy žloutenky typu A v běžné dospělé populaci bez významnější epidemiologické souvislosti. Jediné, co měly společné, bylo, že většina bydlela či pracovala v Chebu. První případy žloutenky typu A u drogově závislých osob a osob bez přístřeší pohybujících se v opuštěném klášteře byly zaznamenány až během prosince 2014. Díky spolupráci s obecně prospěšnou společností Kotec, městskou a republikovou policií v Chebu byla dohledána řada dalších případů, které byly izolovány na infekčním oddělení.
Jak se lokalitu povedlo vypátrat?
Pohyb v opuštěném klášteře a v jeho okolí byl v anamnéze několika nemocných žloutenkou typu A, jednalo se zejména o drogově závislé osoby a osoby bez přístřeší, ale onemocněly i osoby z běžné populace bydlící v jeho okolí.
S jakými počty nemocných jste se v minulosti potýkali?
Velká epidemie žloutenky typu A v ČR proběhla v letech 1979 - 1980, dále byl větší počet případů v ČR hlášen v letech 2008 - 2010, kdy v Karlovarském kraji bylo okolo deseti případů za rok. V ostatních letech (2003 - 2007 a 2011 - 2013) bylo v Karlovarském kraji hlášeno do pěti případů za rok. Od 2014 stoupá v Karlovarském kraji počet případů žloutenky typu A, celkem bylo hlášeno 26 případů. V letošním roce je k dnešnímu dni hlášeno 233 případů.
Komunikujete s kolegy z jiných částí republiky? Co na to říkají?
Případy jsou každý týden zadávány do systému Epidat a týdenní komentář je rozesílán do všech krajů a na SZÚ Praha. I v jiných krajích evidují případy žloutenky typu A.
Je v tomto ohledu Karlovarský kraj nějak specifický?
Karlovarský kraj eviduje v letošním roce nejvíce případů z celé ČR. Posledních 24 hlášených případů z okresu Karlovy Vary má souvislost s nemocnými v Ústeckém kraji.
Vidíte i větší zájem veřejnosti o tuto nemoc? Volají vám lidé?
Ačkoliv aktuální informace předáváme médiím, krajskému úřadu, vybraným starostům a máme je vyvěšeny na webových stránkách, odpovídáme denně na desítky telefonátů od veřejnosti. Samozřejmě seznamujeme s aktuální epidemiologickou situací i vybraná zdravotnická zařízení a ministerstvo zdravotnictví.
Na začátku epidemie Klaster zatáhli tuto nemoc bezdomovci do obchodních center. Neuvažovalo se o tom je uzavřít?
Žádné zařízení nebylo uzavíráno, ale byla stanovena protiepidemická opatření ve všech zařízeních, kde se vyskytlo onemocnění žloutenkou typu A.
A máte takové pravomoci?
Při práci se řídíme aktuálním zákonem o ochraně veřejného zdraví. Ten nám umožňuje ve specifických případech uzavřít provozovnu nebo pozastavit výkon činnosti.
Už jste je v minulosti v podobné situaci uplatnili?
V souvislosti se žloutenkou typu A jsme neuzavírali žádné zařízení.
Dá se spojit situace kolem Klaster a dalších nakažených osob v kraji s něčím konkrétním?
V současné době evidujeme nejvíce případů mimo epidemii Klaster, nemocní nemají prokázánu žádnou epidemiologickou souvislost s nemocnými evidovanými v epidemii. Poslední jednotlivé případy v epidemii Klaster byly hlášeny koncem září a jeden případ začátkem října, ale vzhledem k padesátidenní inkubační době nelze považovat epidemii za ukončenou.
Jak si vysvětlujete velké nakažení lidí mimo tento areál?
Na počtu nemocných se odráží i fakt, že často onemocní několik členů společné domácnosti, kde se vyskytlo onemocnění.
Jak se díváte na očkování proti žloutence? Je potřeba, nebo opravdu stačí jen dbát hygieny?
Základem prevence je hygiena rukou po toaletě a zejména před konzumací stravy. Očkování je doporučováno a po podání dvou dávek chrání dlouhodobě.
