Program, který nemá obdoby, učí studenty, jak se zachovat v případě volání na tísňovou linku. Na výběr je z dvacítky situací. „Student vidí, co se stalo. Na obrázku má pak za úkol najít klíčové informace pro operátory na tísňové lince. Mezi takovéto parametry patří název ulice, povaha krize či jiný popis místa pomocí orientačních bodů,“ dodal Lukáš Hutta ze Záchranného kruhu.
Poté, co toto student vyhodnotí, přichází na řadu série otázek o tom, jak by se v konkrétní situaci zachoval. Na konci pomyslného rozhovoru s operátorkou je pak student ohodnocen body.
„Vše je zatím textové s doprovodnými zvuku. Chtěli jsme i dabing, ale to by finanční stránku projektu zvýšilo. Ale nevzdáváme to a možná se ukáže v nějaké aktualizaci,“ uvedl člen Záchranného kruhu.
Program je určen pro dvě věkové kategorie, mladší děti a mládež, přičemž její uplatnění je úplně pro všechny. Například i pro seniory. Ti se tak správně naučí, jak komunikovat na tísňové lince.
Kantoři novou aplikaci vítají
Bylo to potřeba, shodují se kantoři. „Doposud totiž žádná taková vhodná pomůcka neexistovala ani v zahraničí,“ vysvětluje hlavní důvod Daniela Rybářová ze Záchranného kruhu.
Aplikace je navržená tak, aby ji děti mohly využít jak ve škole na dotykové tabuli, tak doma na svém mobilním telefonu či tabletu. „Je to zdarma. Každý se k tomu může dostat na našich webových stránkách. Není však problém se domluvit a zaslat program na CD,“ řekl Hutta.
Pokud by chtěl rodič své ratolesti tuto aplikaci pořídit do mobilu či tabletu, má to háček. „A to ve formě ceny jednoho eura. Ta částka jde vývojářům,“ uvedl na pravou míru Hutta.
Celý projekt vyšel na 150 000 korun a peníze na něj dalo ministerstvo vnitra a Karlovarský kraj.
Projekt Tísňomat se realizoval půl roku. Pracovali na něm grafici, animátoři, pedagogové a odborníci z řad záchranářů. „Vybírali jsme nejčastější scénáře, se kterými se studenti mohou setkat v reálném životě. Patří mezi ně autonehoda, požár či tonutí,“ přiblížil Hutta.
