Kurátorka výstavy Eva B. Ottillingerová obšírné téma „rozporcovala“ do dvanácti etap počínaje rozděláváním ohně. Na otevřeném ohni se kuchtilo v paleolitu, neolitu, době železné a bronzové a déle. Ještě v 15. století měly domy jedinou místnost na bydlení, spaní, vaření na ohništi.
Od středověku po raný novověk platilo: jedno hospodářství (ať chaloupka, statek či hrad) = jedna kuchyně. Jak staré kuchyně vypadaly, se dozvídáme z ilustrací v dobových kuchařkách, z betlémů a domečků pro panenky, které primárně sloužily k výuce domácích prací.
Dům z roku 1409 s jedinou místností, kde se vařilo na otevřeném ohništi, jedlo i spalo. Sallegger Moar Sallegg, Birkfeld.
Bez sazí a kouře
Vařit na otevřeném ohni bylo nákladné kvůli velké spotřebě dřeva. Poukázal na to Vídeňák Philipp Hiersch v knize z roku 1773. O 30 let později fyzik Benjamin Thompson, vévoda z Rumfordu, publikoval svůj vynález, takzvaná hospodárná kamna čili sporák.
Jeho nápadu se chopili zprvu řemeslníci, později specializovaní výrobci na „strojní“ kamna či stroje na vaření. Bez sazí a kouře se tedy vaří až od přelomu 19. a 20. století. Podobně významný technický pokrok znamenalo pro kuchyni zavedení vody, plynofikace a elektrifikace domácností.
Pravnučka kuchyňské linky
Různé dobové sporáky z let 1900 až 1930
Po první světové válce nastal boom sociálních bytů. Stavěly se jak ve Vídni (nejznámější je Karl-Marx-Hof - 1370 bytů), tak například ve Frankfurtu nad Mohanem (sídliště Römerstadt - 1220 bytů). Architekti věděli, že pro tolik domácností by byl optimální standardizovaný kuchyňský nábytek, ale bylo jej třeba vymyslet.
Za pravnučku linky se považuje takzvaná Frankfurtská kuchyně (1926) rakouské architektky Margarete Schütte-Lihotzky, kterou navrhla pro sídliště Römerstadt. Dřevěný nábytek byl modrý (tato barva odpuzuje hmyz) a sestavený s ohledem na sled prací, aby se šetřil každý krok. Do pracovní plochy byl integrovaný kontejner na odpadky.
Tip: Kuchyně na míruPoptejte zdarma výrobu kuchyně na míru a srovnejte nabídky firem z celé ČR na AAAPOPTÁVKA.CZ |
Zásuvky na suché potraviny (ty se prodávaly jen na váhu) byly z dubového dřeva, které funguje jako přírodní repelent. Stolní deska byla z buku odolného vůči kyselinám, skvrnám a rýhám.
Tato malá, účelná a cenově úsporná kuchyně se opírala o studii Christine Fredericksové Domácí spotřebiče, vědecké řízení domácnosti (1915) vycházející z principů taylorismu; v praxi se architektka inspirovala kuchyňkou v jídelním vagónu.
"Frankfurtská kuchyň" Margarete Schütte-Lihotzky, 1926. Zápůjčka z Historischen Museum Frankfurt
Pýcha a radost žen
Při bombardování za 2. světové války přišla Vídeň o 87 tisíc bytů. Sociální výstavba byla opět aktuální. Co se kuchyňského nábytku týče, Rakušané navázali na meziválečné zkušenosti. Autorem kuchyňské linky SW 2 (známé pod názvem Vienna) s plynovými a elektrickými spotřebiči byl architekt Franz Schuster. Vienna se vyráběla v 50. až 60. letech ve velkém a reklamní plakáty ji propagovaly jako „pýchu a radost žen“.
Jenže žena byla v malé kuchyni izolovaná od rodiny, a to se designérům nelíbilo. Proto hledali v 70. letech jiné řešení.
Luigi Colani pro Poggenpohl, Hasso Gehrmann pro Elektru, Otl Aicher pro Bulthaupt, Coop Himmel(b)lau pro EWE – všichni přesunuli vaření do prostorné místnosti, kde se schází celá rodina i její hosté. Z vaření se stala společenská atrakce.
Návrhy kuchyní jednotlivých designérů se lišily. I když ne každý nápad se dočkal realizace, základní koncept velké společné místnosti se ukázal jako životaschopný.
Mezi ponkem a trakařem
V roce 2008 požádal výrobce kuchyní Bulthaup trojici designérů EOOS o inovaci. Ti analyzovali mýty, rituály a příběhy, které se skrývají za čistě utilitárními kuchyňskými objekty. Pojali novou kuchyni jako dílnu s pracovním stolem–ponkem a nářaďovými skříněmi s kuchyňským „vercajkem“.
Kuchyň podle návrhu architekta Petera Behrence, 1902. Zápůjčka z Germanischem Nationalmuseum v Norimberku
Z úplně jiného úhlu vidí kuchyni mladí designéři ze studia Chmara.Rosinke. Vycházejí z faktu, že přes oblibu televizních kulinárních pořadů jen málo lidí doma vaří a společně jí.
O výstavěVýstava Küchen/Möbel. Design und Geschichte |
Proto navrhli „Mobile Hospitality“: dřevěný trakař s integrovaným škopkem, propanbutanovým vařičem, sklopnou deskou a stoličkami.
S mobilní kuchyní se zaparkuje kdekoli, rozloží se a všem na očích se připraví jednoduché jídlo. Designéři svůj návrh vyzkoušeli v řadě rakouských měst a zjistili, že funguje! Na ulici si k nim spontánně přisedli kolemjdoucí, společně pojedli, popili a poklábosili. Jednoduchá pojízdná kuchyně dává lidem ztracenou příležitost k neformálním přátelským setkáním.
Kuchyně jako dílna: skříň na nářadí a pracovní stůl-ponk. Design Eoos, 2008, výroba Bulthaup
"Mobile Hospitality“, design chmara.rosinke, 2012
Tip v ČeskuPokud si nechcete udělat výlet do Vídně, můžete navštívit Národní technické muzeum, kde najdete kuchyňský nábytek a spotřebiče z období od poloviny 19. do konce 20. století. Nebo lze také zajít do Muzea gastronomie v Praze. V unikátní expozici na ploše 500 m2, plné dobových vyobrazení a 3D rekonstrukcí, projdete historií vaření od pravěku až po současnost. Nechybí zde ani současná moderní kuchyně. Ve sto let staré hospodě a baru objevíte historii piva a destilátů. |
