Dorazilo zhruba šest stovek hostů a v sobotu ráno začali právě dostaveníčkem na dostizích, oblíbené aristokratické kratochvíli. Při ní korzovali, posedávali na tribuně dostihového závodiště, popíjeli obřadně šampaňské a hlasitě konverzovali v němčině a angličtině. Následoval ples a nedělní bohoslužba spojená s koncertem v kostele.
"Není to čistě šlechtická společnost, ale i okruh jejích přátel, měšťanů," vysvětlil jeden z organizátorů - Oron Michael Kalkert z Mnichova. Ke Karlovým Varům má zvláštní vztah. Jeho prarodiče se tu v roce 1906 zasnoubili a celé rodinné generace sem jezdily na léčení. "Z matčiny strany pocházím z rodu Dientzenhofera, který tu postavil barokní kostel Máří Magdalény," prozradil na sebe Kalkert.
Akce je přístupná jen pro zvané. Nejvíce jich přijíždí z Německa, Rakouska, ale také ze Skandinávie, Británie, Belgie, Holandska, Španělska a někteří přiletěli až z USA a Kanady. Po závodišti se procházel třeba drobounký princ z Barmy nebo princ a princezna Volkonsky - tahle rodina se objevuje i v románu Vojna a mír.
Šlechtici mluví o všem možném, jen politika je zakázaná
Na tribuně se mluví o všem možném. Zakázané téma je jen politika. Většina pozvaných se navzájem zná. Potkávají se při podobných příležitostech ve Vídni, Stockholmu, Paříži. "Ale setkání v Karlových Varech je v této třídenní formě jedinečné. Vary mají pověst slavného města s bohatou tradicí a kulturou. Hosté berou zdejší pobyt jako poznávací dovolenou," popsal Kalkert.
Je šlechtické setkání příležitostí ukázat se a zapůsobit ve společnosti? "Rozhodně," neváhala s odpovědí hraběnka Alexandra von Bredow. " Pro dámy je to šance nádherně se obléci, vzít si klobouk a pohybovat se na veřejnosti. To se dá praktikovat už jen na svatbách nebo rodinných oslavách."
Kalkert spočítal, že touto cestou už vzniklo více než čtyřicet manželství a párů. Na diskotéce se neseznámí, tam je příliš hlučno. Na dostizích nebo na plese v Puppu, který pak sobotní program korunoval, ale rozhodně ano.
Dámy ukazují své nejlepší klobouky
"Vztahy a spojení mezi velkými a tradičními rodinami trvají dlouho, celá staletí. Tradice by se měly zachovávat v první řadě," míní Kalkert. Jedním z vrcholů šlechtického dostihového programu bývá soutěž o nejatraktivnější dámský klobouk. Alexandra von Bredow ji už kdysi vyhrála a letos seděla v porotě. Sama klobouky miluje, má jich doma spoustu, vyrábí si je nebo přetváří.
"Dám do nich péro, mušli, květinu, motýlka nebo je nastříkám autolakem. Při hodnocení dávám přednost těm, které jsou originální, plné fantazie, kreativity a nejsou kýčovité," popsala svá kritéria.
Vítězka kloboukové soutěže v sobotu převzala jako hlavní cenu křišťálový klobouk od Lukáše Jabůrka z dílny firmy Moser. "Inspirací mi byly nádherné klobouky, které tady dámy obvykle nosí. To už jsou spíš umělecká díla. Já jsem stvořil křišťálový klobouk ručně broušený, leštěný, lepený z několika částí a doplněný broušenými bonbony," zmínil Jabůrek a pak se s vítězkou ochotně fotografoval.
Na díle pracoval tři týdny. Šlechtické setkání budilo mezi místními pozornost. "Jak to, že nemáš klobouk a nesedíš mezi nimi na tribuně?" dělali si ze sebe legraci lidé, co přehlídku noblesy sledovali a výstřední hosty si fotili.
"To víš, dneska jsem tady inkognito," zněla vtipná odpověď. Zatímco aristokracie na rautu ochutnávala vybrané laskominy a nechávala se obskakovat číšníky, tak o pár metrů dál už se běžní návštěvníci dostihů zakusovali ve venkovním bufetu do klobásy s hořčicí.
Organizační servis pro šlechtu má v Karlových Varech na starosti Alena Wendlerová. Lpí i na drobnostech. "Je to mravenčí práce - ověřovat objednané služby. Hosté žádné zvláštní požadavky nemají, naopak jsou velmi velkorysí k chybám, které se stávají. Na konci dostanu vždy velkou kytici jako poděkování," řekla Wendlerová.
Ubytování si šlechta zajišťuje sama, hotely ale dostanou od Wendlerové upozornění, že přijde velká poptávka. "Ti lidé přinášejí do Varů hoteliérům a obchodníkům spoustu peněz. Akce je sledovaná a natáčená rakouskou televizí."
Mnozí z urozených návštěvníků si město zamilují a často se sem vrací. Pořádají tu vlastní rodinná setkání. "Jeden pár se tu před třemi lety potkal a požádal mě, abych teď v srpnu pomohla s organizací svatby. Budou se brát v kostele Máří Magdalény," těší se Alena Wendlerová.
