Plošné mýcení bolševníku začalo na Mariánskolázeňsku. "Letos je už skoro pozdě," míní Jan Pergl z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Jiří Korbel ze sdružení Natura 99 zase upozornil, že semena pokosených a pohozených rostlin mohou dál brát živiny ze stonků, které ještě neuschly.
Bolševník už například lehnul v Pramenech u Mariánských Lázní, kde byl hodně vidět. "Posekali ho mačetami a dali si záležet. Obec teď vypadá dobře, jako už dlouho ne," pochvaluje si starostka Pramenů Michala Málková.
"Pokud mohou firmy použít herbicid, tak je to geniální a nejlepší způsob. Bolševník na herbicid reaguje tak, že umře. Když se podaří za spoustu peněz zlikvidovat velká ohniska bolševníku do tří let, pak už se zbytek dá zvládnout," míní Jan Pergl.
Odpověděl tím i na pochybnosti některých odborníků, zda se po dokončení projektu v roce 2015 plevel nezačne opět šířit. Kraj totiž nechává sekat i soukromé plochy, ale je otázkou, jestli se jejich majitelé budou pak o pozemky dál starat.
"Zavazují se k tomu svým podpisem, ale vymahatelnost takového závazku bude asi docela složitá," připustil krajský radní pro životní prostředí Václav Jakubík.
Do likvidace plevele se zapojí i nezaměstnaní
Na sekání se budou podílet i zdejší nezaměstnaní. Kraj to prosadil do smluv s vítěznými firmami. Nemůže jim ale nadiktovat, kolik takových lidí musí přijmout. Podmínku splní, když vezmou jen jednoho nezaměstnaného.
Objevili se takoví majitelé pozemků, kteří se vstupem cizích lidí nesouhlasí a chtějí si bolševník sekat sami. I to je možné, krajští úředníci s nimi uzavírají dohody.
Soukromníci ale mohou počítat jen s odměnou, kterou vysoutěžily firmy. Ta se pohybuje pouze kolem 50 haléřů za každý metr čtverečný bolševníkového porostu.
Invazní bolševník velkolepý v Česku na rozdíl od severního Kavkazu, kde je doma, nemá konkurenci a vytlačuje ostatní druhy. Šíří se a není síla, která by ho omezovala. Na Kavkazu mu brání hmyzí predátoři nebo některé rostliny. Navíc působí fototoxicky. Při dotyku způsobuje na kůži vyrážku, která svědí a pálí.
