Rozsudek není pravomocný. Obě strany si ponechaly lhůtu na rozmyšlenou, zda podají odvolání.
Násilný čin se stal v noci na 19. července. Kefurt a dnes už nežijící Jarmil O. mezi sebou tehdy měli několik slovních rozepří.
Jedna vyústila ve fyzický konflikt, při kterém Kefurt o pět let mladšího muže několikrát řízl a bodl kuchyňským nožem do krku, hlavy a předloktí (o případu jsme psali zde).
U soudu se obžalovaný hájil, že jednal v sebeobraně. „Ten večer přišel dvakrát k mému stanu a vyhrožoval mi. Když se blížil potřetí, připravil jsem si nůž, protože jsem nevěděl, co udělá,“ líčil Kefurt.
„Vkročil do stanu, chtěl mě napadnout. Prali jsme se a já ho píchl,“ uvedl obžalovaný, jenž byl v minulosti třikrát soudně trestaný za majetkovou trestnou činnost.
Obžalovaný sám přivolal policii
Jarmil O. po souboji ještě dokázal stan opustit. Nedaleko něj pak upadl a zemřel. Kefurt ho našel ráno. Sám se potom postaral o přivolání policie.
Vztah obou mužů byl vyhrocený, mívali spolu řadu incidentů. „Slyšela jsem, že Jarmil O. kdysi Kefurta dokonce bodl do nohy,“ uvedla terénní pracovnice, která s bezdomovci ze stanového městečka přicházela do styku.
Z její výpovědi u soudu vyplynulo, že strůjcem neshod byl především Jarmil O. „Když se napil, byl dost agresivní. Kefurt i jiní si na něj stěžovali, že jim v té lokalitě ztěžuje život,“ pokračovala žena.
Kefurta naopak označila za bezproblémového člověka. Nikdy by ji prý ani nenapadlo, že by mohl někoho zabít.
„Jevil se mi vždycky jako milý člověk, se kterým se dalo mluvit. Rozhodně bych do něj neřekla, že by byl něčeho takového schopný,“ podotkla pracovnice.
Poškozený škodil, tvrdí svědek
Podobně mluvil i bývalý obyvatel stanového městečka. „Jarmil O. mi rozkazoval, napadal mě. Hodil mi na stan tvárnici. Kefurta šikanoval. Pořád se hádali,“ prohlásil.
V soudní síni zazněl i záznam telefonátu z loňského června, kdy Kefurt volal na tísňovou linku, aby policii oznámil napadení od Jarmila O., který mu tehdy rozřezal stan.
Tato tvrzení a fakta pak použil ve své závěrečné řeči Kefurtův obhájce. „Z provedeného dokazování je nám známo, co byl pan Jarmil O. zač. Svým vstupem do stanu se dopustil trestného činu omezování osobní svobody,“ řekl.
Kefurt by podle něj neměl být souzený za vraždu s možným trestem v rozmezí od deseti do osmnácti let, ale za zabití, za nějž je trest tři roky až deset let.
Nebyla to nutná obrana, upozornil žalobce
Státní zástupce ale argumentoval, že Kefurt jednal účelově. „Jeho jednání nelze brát jako nutnou obranu. Musel si uvědomovat, že útočí na místo, kde jsou životně důležité orgány,“ upozornil žalobce František Stibor.
„Jedna rána byla extrémně vysoké intenzity. Poškozený přitom nepoužil žádnou zbraň ani jiný nástroj,“ podotkl Stibor.
„Obžalovaný použil nepřiměřenou obranu. Mohl si vzít jiný předmět než nůž, ale neučinil tak. Po činu nůž zahodil, dopil víno a šel spát. Nic nenasvědčuje tomu, že jednal z rozrušení či strachu. Naplnil skutkovou podstatu zločinu vraždy,“ uvedl.
Soud nakonec případ nepřekvalifikoval, přistoupil však k mimořádnému snížení pod dolní hranici trestní sazby, přičemž zohlednil právě chování Jarmila O.
„Poškozený dříve vystupoval velmi agresivně, ostatní se ho báli, opakovaně byl za trestnou činnost odsouzený a v minulosti obžalovaného napadl nožem,“ připomněla soudkyně Kamila Elsnicová.
„Použití zákonem stanovené trestní sazby za vraždu by bylo vzhledem k okolnostem případu nepřiměřeně přísné. Nápravy pachatele lze dosáhnout i trestem kratšího trvání,“ vyjádřila přesvědčení soudkyně.
