D8 se má zprovoznit 17. prosince. Dělníci se mezitím sází, kdy se dálnice kvůli nestabilnímu podloží znovu zavře.
„Přesný den statické zátěžové zkoušky ještě není určen, ale bude příští týden,“ potvrdil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. „Až přijedou kamiony, budeme měřit, jak velký je průhyb mostu. Podle projektu je známé, jak maximální může být. Po odstranění zátěže se měří zpětné vrácení konstrukce do původního stavu,“ přiblížil Rýdl.
Prackovická estakáda, což je násyp a dva mosty vedle sebe, pro každý dvoupruh dálnice jeden, je největším problémem na 16,4 kilometru dlouhém úseku přes České středohoří, který se začal stavět už před devíti lety a místo původních 3 už stál 15 miliard korun. Nejen že její mostní pilíře se propadaly do země, ale po svahu ujížděl i násep, který je strhával směrem dolů.
Proto se musel už kus hotové dálnice rozebrat a odlehčit. Tato akce skončila minulý týden. „Nejdříve klesaly podpěry mostu o 1,5 milimetru za den, potom dokonce o čtyři. Teď se pohyb téměř zastavil. Dělají se tam různá kotvení,“ uvádí soudní znalec Jiří Růžička, který pracuje pro nedaleký lom.
Estakádu a sesuvné území již hlídají čidla, informace o pohybech dostává ŘSD každou hodinu. „Výstupy z měřicích sond odpovídají prostředí, stavebnímu ruchu i zatížení. Tady není nic, co by bylo riskantního nebo co bychom měli nějak tajit,“ sdělil Rýdl.
Potenciální sesuv hlídají čidla, intervaly budou hodinové
Podle odborníka ze stavby sondy posílají údaje na mobilní telefony několika lidí. „Měření je dostatečné, pokud by k něčemu došlo, čidla to ohlásí a zastaví se provoz. Na dálnici se rozsvítí výstražná světla a zákaz vjezdu,“ vysvětlil jeden ze stavařů, který nepřeje zveřejnit jméno.
Podle geologa Vladimíra Cajze jsou čidla nutná. „Pokud na dálnici chtějí pustit provoz, jsou skutečně třeba, i když jsou to další zbytečné výdaje, které by u zodpovědně trasované dálnice vůbec být nemusely,“ uvádí geolog, který mapoval sesuvný svah a na nebezpečí sesuvu s dalšími odborníky upozorňoval už před stavbou.
Dobré je, že sesuvy nejsou v okolí autostrády rychlé. Ten, k němuž došlo v červnu 2013, sice sjel na D8 přes noc, ovšem signály o pohybu tisíců tun půdy se projevily nejméně den předem. Hodinová hlášení tak spolehlivě každé nebezpečí odhalí včas. Jde pak jen o rychlost reakce.
Svah nad nedokončenou dálnicí byl v říjnu opět v pohybu:
Dělníci se sází, kdy se dálnice zavře
„To je to podstatné. Čidla například budou hlásit, že nějaký pohyb začíná, ale kdo tato data vyhodnotí jako opravdu nebezpečná? Jak rychle se vyhodnotí a jak rychle se přijmou opatření? To je ten největší zádrhel. Vůbec nezávidím tomu, kdo takovou zodpovědnost přijme. Buď bude riskovat možné veřejné ohrožení, anebo jen opět dokáže, že tady dálnice nikdy neměla stát,“ sdělil Cajz.
Nestabilní území totiž začíná přibližně u svahu sesunutého v roce 2013 a končí téměř u portálů tunelů za estakádou. To je úsek dlouhý skoro 3 kilometry.
Že se pohyb nezastavil, je vidět například na letos dokončené stěně nad odvodňovací strouhou pod lomem Dobkovičky. Už je nakloněná. A dělníci na stavbě se sází, kdy se dálnice zase zavře, pesimisté sází na 18. prosince, tedy den po otevření. Podle Cajze je důležité, zda bude monitorováno opravdu vše potenciálně nebezpečné.
„To se při informačním embargu ŘSD nedá zodpovědně posoudit. ŘSD totiž zásadně zveřejňuje pouze vybrané údaje. Důvod je prostý - pokud přijdou se skutečnou výší ceny nutného monitoringu a my daňoví poplatníci si uvědomíme, že monitoring bude nezbytný snad po celou životnost stavby, pak každému bude jasné, že cena na 15 miliardách zdaleka nekončí,“ dodal Cajz.
