Vzorky Arnika odebrala na konci srpna, nyní zveřejnila výsledky analýz.
„Ve vzorcích z Klíšského potoka a Bíliny se vyskytly především vysoké hodnoty rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků a dioxinů. Možným, nikoli ale jistým původcem tohoto znečištění je chemický podnik Spolchemie a staré ekologické zátěže v něm,“ informoval mluvčí Arniky Jan Vávra.
Spolchemie se nachází zhruba 200 metrů nad místem, kde Klíšský potok ústí do Bíliny a kde Arnika vzorky odebírala.
„Každý gram sedimentu z Klíšského potoka obsahuje tolik karcinogenního benzo(a)pyrenu, kolik do sebe nasaje kuřák po vykouření zhruba jedné krabičky cigaret,“ přiblížil zjištění autor studie Václav Mach z Arniky.
Arnika zdůrazňuje, že z naměřených dat nelze určit jednoznačně, že za znečištěním stojí právě chemička. Považuje to ale za pravděpodobné.
„Například při čištění staré amalgámové elektrolýzy ve Spolchemii se dioxiny moc neřešily. Stejně tak se moc neřešily v sutinách vyhořelého provozu. To vše mohlo přispět k celkové zátěži Bíliny těmito látkami,“ uvedl Jindřich Petrlík z Arniky.
Spolchemie odmítá, že by látky mohly pocházet z jejího závodu. „Dioxiny jsme nikdy nevyráběli ani nepoužívali. Teoreticky by mohly vznikat leda v naší spalovně nebezpečného odpadu, ta ale splňuje všechny přísné limity. A odpadní voda jde od roku 2003 do naší čističky, ze které ji vypouštíme do kanalizace, takže jde ještě do městské čističky a pak do Labe,“ řekl mluvčí Spolchemie Jan Charvát.
Hodnoty PCB mohla zvýšit oprava mostu nebo prohrábka dna
Polychlorovaných bifenylů, jejichž používání je celosvětově zakázáno od roku 2001 a v ČSSR byla jejich výroba zakázána už v roce 1981, naměřila Arnika v usazeninách Labe dvacetinásobek průměrných hodnot, tedy méně než v předchozích měřeních. PCB Arnika zjistila až na soutoku Labe a Bíliny.
„Přestože na základě našich výsledků nelze s jistotou určit zdroj nedávného zvýšení obsahu polychlorovaných bifenylů v Labi, můžeme téměř jistě vyloučit, že by pocházel z řeky Bíliny. To by potvrzovalo předběžné závěry České inspekce životního prostředí, podle kterých je nedávná epizoda zvýšených koncentrací v Labi způsobena prohrábkou říčního dna,“ komentoval zjištění autor studie Václav Mach z Arniky.
Česká inspekce životního prostředí a Zdravotní ústav však předběžně dospěly k tomu, že za náhlým zvýšením koncentrace PCB v usazeninách na dolním toku Labe byl zřejmě starý nátěr z opravy železničního mostu v Ústí nad Labem. Odstraňovaná vrstva totiž polychlorované bifenyly obsahovala.
„Určitě část té barvy, která je lehčí, byla odnesena větrem nebo napadala do řeky a mohla způsobit tu kontaminaci,“ řekl ČTK ředitel Zdravotního ústavu Pavel Bernáth.
Správa železniční dopravní cesty, která zakázku na opravu mostu zadala, to ale odmítla. „V okolí řeky je vybudováno mnoho chemických závodů, spojovat tedy naší společnost s možnou kontaminací řeky je velmi zavádějící,“ reagoval pro ČTK mluvčí správy Marek Illiaš.
PCB je dlouhodobý problém, upozorňuje Arnika
Arnika připouští, že stará barva mohla mít na zvýšení koncentrace PCB v Labi vliv. „Nemůže to ale být jediný zdroj, protože toto je dlouhodobý, historický problém kvůli neuváženému využívání PCB v minulosti a jejich dlouhodobému přetrvávání v říčních sedimentech,“ dodal mluvčí Arniky Vávra.
V Labi stoupla koncentrace PCB v květnu podle měření Povodí Labe až na 3 700 mikrogramů na kilogram naplavenin. Normální stav se přitom pohybuje kolem desítek mikrogramů (o PCB v Labi zde).
PCB a dioxiny mohou u člověka způsobovat vývojové vady, vznik rakoviny, narušení hormonální činnosti a další vážné problémy. Proto jsou omezeny Stockholmskou úmluvou.
