Jaderní vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) představili návrhy na výstavbu nového, většího urychlovače částic. Obvod nového zařízení by byl podle BBC téměř 3,5krát větší než u toho už existujícího nedaleko Ženevy a dosahoval by tedy 100 kilometrů. Jen jeho výstavba by přišla na 12 miliard liber (asi 350 miliard korun) a vědci doufají, že by přispěl k odhalení dosud neznámých částic a přinesl revoluci v chápání současné fyziky.
CERN udělal první krok k novému stokilometrovému urychlovači částic |
Kritici návrhu zvedají obočí především nad vysokou cenou projektu. Peníze na výstavbu by šly od členských států CERN, kterých je nyní 23, včetně České republiky.
„Projekt velkého stokilometrového urychlovače je dlouhodobě studován a připravován jako součást Evropské strategie částicové fyziky, která byla schválena CERN a podpořena EU,“ řekl Zdeněk Doležal z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. O cílech projektu nyní podle něj diskutuje odborná komunita a fyzici se shodli, že se jedná o správný krok. „Nyní zasedla Rada CERN a konkretizovala časový rozvrh,“ dodal Doležal.
V podstatě se zatím podle deníku The Guardian na radě jednalo o střednědobé studii proveditelnosti pro budoucí urychlovač, která by měla být dokončena v roce 2025 a do roku 2028 by mělo být rozhodnuto o nejlepším dalším postupu. Pokud budou plány pokračovat, organizace požádá o schválení v příštích pěti letech a doufá, že stroj bude postaven a připraven k provozu ve 40. letech 21. století, po konci LHC.
„Uvědomujeme si náročnost této akce, CERN hospodaří s pravidelným ročním rozpočtem a tento projekt není realizovatelný z něj, jelikož je dražší,“ uvedl Doležal. Podle něj se nicméně hovoří o možnosti mimořádných příspěvků z členských zemí nebo ze zemí, na jejichž území by byl nový urychlovač postaven, tedy Švýcarska a Francie. Na financování by se podílely také Spojené státy a Japonsko. „U nás máme poměrně rozvinutý výzkum v této oblasti, takže minimálně 50 lidí z tuzemska se pravidelně účastní tamních výzkumů. Investice do urychlovače pomáhají pokrývat vědecký obor,“ uvedl Doležal.
Dosud největším úspěchem projektu Velkého hadronového urychlovače bylo v roce 2013 potvrzení existence Higgsova bosonu, „božské částice“, která podle řady vědců hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic. Podobně velkolepých výsledků se však zatím nepodařilo tamním výzkumníkům dosáhnout při pátrání po takzvané temné hmotě a temné energii - jevů, které podle současných teorií tvoří vesmír z větší části než nám známé atomy.
8. dubna 2015 |
„Jde o nástroj, který umožní lidstvu udělat ohromný krok vpřed při hledání odpovědí na základní otázky fyziky a vesmíru,“ řekla BBC k návrhu nového zařízení Fabiola Gianottiová, generální ředitelka CERN.
Odhalení temné energie a hmoty pomocí LHC výzkumníci v CERN předpověděli před více než 20 lety. Doposud se to však pomocí urychlovače částic nepodařilo.
Návrh vystavět nový a větší urychlovač s anglickým názvem Future Circular Collider (FCC) (Budoucí kruhový urychlovač) je rozdělený do dvou projektů; první počítá se spuštěním urychlovače ve 40. letech tohoto století tak, aby bylo možné provádět srážky elektronů, z nichž vznikne větší množství bosonů pro jejich podrobnější studium. Druhá fáze by měla začít v 70. letech našeho století. Pátrání po nových částicích by pak mělo probíhat za pomoci srážení těžších protonů, což bude vyžadovat vynalezení silnějších a pokročilejších magnetů, které zatím neexistují, uvádí BBC.
Jak jsme uvedli již dříve LHC v podstatě potvrdil fyzikální teorii známou jako Standardní model. Ve fyzice existuje celá řada více či méně „divokých“ hypotéz, které míří obrazně řečeno za Standardní model, úplně pro ně však chybí experimentální důkazy. LHC dokázal celou řadu z těchto „dohadů“ vyloučit tím, že zatím neobjevil částice či jevy, které tyto hypotézy předvídaly.
Ale úplně chybí pozitivní důkazy „pro něco navíc“. Velmi dobrou stopou by byl objev nové částice, kterou Standardní model nepředpovídá a která se mu vymyká. Stejně tak dobře by ovšem posloužil objev nějakého nezvyklého a nevysvětlitelného chování již známé částice. A k tomu je potřeba větší urychlovač.
Ve výsledcích LHC zatím nic takového není. „Z fyzikálního hlediska jsme v nesmírně zajímavé situaci, protože v tuto chvíli opravdu nevíme, co bychom mohli v dalších experimentech objevit,“ uvedl před čtyřmi lety fyzik Tomáš Davídek z Matematicko-fyzikální fakulty v Praze.
