„Přeprogramováním (embryonálních kmenových) buněk můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím,“ řekla podle deníku deník The Guardian na konferenci International Society for Stem Cell Research Magdalena Žernická-Goetzová z Cambridgeské univerzity a z Kalifornského technologického institutu, která studii vedla.
Modelová embrya se podobají embryím v nejranějších stadiích vývoje člověka. Vědci tvrdí, že by mohla napomoci k vysvětlení dopadů genetických poruch a biologických příčin opakovaných potratů.
„Očekávat můžeme výrazný posun v pochopení problémů při in vitro fertilizaci, které snad povedou i k jejímu vylepšení. Ale rozhodně se neuvažuje ve směru, že by se přímo taková embrya používala k IVF. Jedná se o modely, které umožňují studovat procesy, které jinak podléhají etickým omezením. I se tak nazývají: ex vivo embrya,“ odpovídá na dotaz Technetu ohledně potenciálu tohoto objevu genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Syntetizované struktury nemají tlukoucí srdce ani zárodky mozku, ale obsahují buňky, z nichž se obvykle vytvoří placenta, žloutkový váček a samotné embryo. Práce však vyvolává závažné etické a právní otázky, protože legislativa v Británii a v mnoha dalších zemích o laboratorně vypěstovaných subjektech nepojednává.
„Faktem je, že technologie a výzkum jsou rychlejší než legislativa a etické komise. V současnosti, myslím, převažuje názor, že takováto syntetická embrya, vzniklá ne z oplodněného vajíčka, ale manipulací kmenových buněk (ex vivo) jsou považovány za experimentální materiál a nepodléhají tak omezením pro práci s lidskými embryi. Ale všichni tak nějak cítíme, že se hranice našich schopností posunuly nečekaným směrem a že bude třeba pravidla upravit,“ popisuje situaci Pačes.
Vědci opravili DNA lidského embrya. Ale „Homo GMO“ zatím nehrozí |
Pro vědce je práce s umělým lidským embryem důležitá, aby nahlédli do období, které nazývají černou skřínkou. Ze zákona vědci smějí v laboratoři kultivovat lidská embrya pouze do stanoveného limitu 14 dní. Tedy do té doby, než než se u přirozených lidských embryí objeví zárodky mozku nebo srdce.
O období, které následuje po dvou týdnech vývoje plodu, se ví jen velmi málo informací, protože další průběh už vědci zachycují až v pozdějších etapách těhotenství na základě vyšetření těhotných žen a studií embryí darovaných pro výzkum.
Úprava lidského embrya povolena: Britští vědci dostali zelenou na 14 dní |
„Objev je přelomový v tom slova smyslu, jak rychle výzkum a vývoj v této oblasti probíhá. Asi málokdo před rokem, dvěma čekal, že se umělá embrya dostanou na 14. den už v roce 2023. Ale úplně překvapivé to není, experimenty na myších modelech něco takového naznačovaly. Před dvěma měsíci vyšel dokonce odborný článek v časopise Cell Stem Cell, kde se obdobná umělá embrya implantovala do opic,“ vysvětluje Jan Pačes.
Samotná vědkyně říká, že syntetická embrya nečekají v blízké budoucnosti klinické testy a zatím ani není jasné, zda by se tyto struktury vůbec byly schopny rozvíjet.
V minulosti vědci implantovali myším umělé embryo vytvořené z kmenových buněk stejného druhu, plody se ale nevyvinuly. V dubnu vědci v Číně podobný pokus provedli s osly, ale rovněž bez zásadního vývoje.
Vývoj v této oblasti žene kupředu také konkurence. Vedle Žernické-Goetzové na vývoji embryí z kmenových buněk pracuje i skupina ve Weizmannově Institutu v Izraeli.
