Podle velitele 4. brigády rychlého nasazení brigádního generála Jana Štěpánka je volba ráží 30 nebo 35 mm hlavní zbraně kolových obrněných vozidel další téma, které rezonuje napříč armádou. A je to i téma, které zaznívá v souvislosti s pásovými obrněnci, a to nejen proto, že na Slovensku v rámci pořízení pásových bojových vozidel pěchoty CV90 tamní armáda sáhla právě po větším, 35mm kalibru.
Nejdůležitějšími vlastnostmi automatických kanónů střední ráže (tj. 20–50 mm) pro bojová vozidla pěchoty na kolových i pásových podvozcích jsou přesnost, průbojnost pancíře a efektivita proti pěchotě i malým vzdušným cílům typu bezpilotního letadla, což je čím dál požadovanější schopnost. V závislosti na žádoucím efektu podle typu cíle a použité munice je pak více či méně důležitá rychlost střelby, a samozřejmě obecně zásoba vezené munice, a to včetně množství munice, které lze doplňovat ze zásobovacích vozidel.
Nejen s ohledem na prudký vývoj technologií, které mají vliv na účinnost projektilů proti různým cílům, a na přesnost palby tak není vůbec jednoduché v určitém časovém okamžiku provést rozhodnutí, které stanoví podobu výzbroje páteřních prvků armády na desítky let dopředu. Nelze slepě opisovat v zahraničí, kde má každá armáda konkrétní důvody pro svoje rozhodnutí, ale současně nelze vývoj a zkušenosti spojeneckých a dalších ozbrojených sil ignorovat.