Mise vesmírné sondy Dawn, která prozkoumala dvě největší tělesa, planetky Ceres a Vesta, v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem, je po jedenácti letech ve vesmíru definitivně u konce.
Sonda se systému DSN (Deep Space Network) proti plánu neozvala už ve středu a „minula“ i čtvrteční komunikační okno. Odborníci z komunikačního týmu následně analyzovali všechny možné důvody anomálie a došli společně s vedením mise k závěru, že aparát zcela vyčerpal hydrazin k pohonu sondy.
Bez něj už Dawn nedokáže nejen udržovat antény nasměrované k Zemi, ale není ani schopna natáčet solární panely ke Slunci, aby se mohly dobíjet baterie.
Na cestu se Dawn vydala 27. září 2007, a k prvnímu cíli, planetce Vesta, dorazila 16. července 2011. V následující době kolem ní obíhala. Systematický průzkum se protáhl, další průběh to však neohrozilo.
V roce 2011 vyrazila k dalšímu cíli, k malé planetě Ceres. K ní se Dawn definitivně vydal 5. září 2012 v 6:26 UT (8:26 SELČ). V té době se nacházel ve vzdálenosti 17 200 kilometrů od planetky Vesta a vzdaloval se jí rychlostí 33 m/s. K největšímu tělesu pásu asteroidů, trpasličí planetě Ceres dorazila 6. března 2015.
Na trpasličí planetě září tajemné bílé skvrny. Vědci jsou z nich perplexTrpasličí planeta Ceres leží mezi Marsem a Jupiterem a je to největší těleso (průměr 950 km), které se mezi dráhami obou planet pohybuje. Sonda Dawn na jeho povrchu při přibližování odhalila podivné světlé skvrny.  Pohled na trpasličí planetu Ceres v téměř pravých barvách. Snímek pořídila sonda Dawn ze vzdálenosti 13 641 km. |
Dawn byla velkým vědeckým průlomem, o kterém pro Technet.cz podrobně napsal Marcel Grün. Sonda na své vědecké vesmírné pouti zaznamenala několik prvenství. U Vesty se stala prvním strojem obíhajícím těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Poté se u Ceresu jako první usadila na oběžné dráze kolem nějaké trpasličí planety. Tím se zároveň stala prvním aparátem vyrobeným lidmi, který obíhal kolem dvou cílových těles ve vesmíru.
Sonda svůj úkol splnila, když na Zemi poslala množství snímků a údajů, které vědcům poskytly cenné informace o vývoji naší sluneční soustavy. Podle NASA mimo jiné posílila myšlenku, že na trpasličích planetách mohly být po významnou část jejich historie oceány, a možná ještě jsou. Na Ceresu totiž objevila v nepatrné hloubce pod povrchem zmrzlou vodu.
Dawn bude podle NASA Ceres oblétat ještě minimálně dvacet let. Vědci však s velkou pravděpodobností předpokládají, že tam na oběžné dráze vydrží přinejmenším let padesát.
