Legendu mezi dopravci, dnes již dávno neexistující leteckou společnost Pan American World Airways (ICAO kód PAA) není třeba představovat. Mnozí z nás ještě pamatují, když létala do Prahy, než ji vystřídala společnost Delta Airlines. Já bych díky unikátním fotografiím z pražského ruzyňského letiště krátce zavzpomínal na dobu, kdy tato společnost díky mnoha důvodům skončila v likvidaci. Bohužel, na světovém nebi bylo hned o legendu méně.
Začátky letů Pan Amu do Prahy spadají do doby krátce po 2. světové válce. Pokud se mi podařilo dohledat správné informace, první let byl uskutečněn technickým letounem Lockheed L-049 Constellation s registrací NC8884 z Bruselu a to ve středu 10. dubna 1946. Connie Pan Amu pak z Prahy odlétl do Vídně. Netrvalo ovšem dlouho a od června stejného roku začal Pan Am do Prahy létat pravidelně.
Kvůli komunistickému puči v únoru 1948 se v zemi mnohé změnilo, a tak byl uvedený americký dopravce nucen o rok později lety do Prahy ukončit. Pro všechny letecké fandy se začalo blýskat na lepší časy až v polovině šedesátých let.
V sobotu 17. července 1965 v 11:42 hodin místního času přistál v Praze letoun Douglas DC-8 -32 s registrací N805PA, společností „pokřtěný“ jako Nightingale. Stroj výrobního čísla 45258 byl dokonce z propagačních důvodů jen pro tuto příležitost přejmenován na „Jet Clipper Prague“. Přilétl ze Skotska z letiště Prestwick a ve stejný den odlétl ve 14:15 hodin opět do Prestwicku, aby dále pokračoval až do New Yorku.
Za nějaký čas k nám začal na lince Pan Amu létat i čtyřmotorový Boeing 707. O pár let později byla linka znovu přerušena. Do Prahy se pod hlavičkou stejné společnosti začalo létat po delší době z Frankfurtu nad Mohanem jako „Pan Am Connection Flights“, což byly evropské lety navazující na zaoceánské spoje stejné letecké společnosti. Tato úloha připadla Boeingům 727-200, později i 737-200.
Během letního letového řádu v roce 1987 v Praze Pan Am představil své nové zbarvení letadel a jak už nyní víme, bylo opravdu poslední. Jako určitou „labutí písní“ společnosti v Praze můžeme považovat i přistání velkokapacitního letounu Airbus A310-324 s registrací N818PA dne 14. února 1990. Ten byl nucen mimořádně přistát v Praze, protože na jeho cílovém letišti ve Varšavě velmi hustě sněžilo a dohlednost byla pod limity.
Pan American World Airways měla oproti konkurenci co nabídnout: zajímavé ceny letenek, velmi hustou síť prakticky po celém světě a také ve své době velmi slušný palubní servis. Společnost dokonce vlastnila i síť hotelů (v Praze do ní patřil známý Intercontinental) a měla také vlastní rezervační systémy letenek, ubytování atd.
Místo cesty na Měsíc nastal krach
Jenže všeho do času, jak říkaly i naše babičky. Černou skvrnou na letecké dopravě se stal letecký terorismus, jev do té doby prakticky téměř neznámý.
Záhadný výbuch letadla: teroristův kufr skládali jako puzzleNeuvěřitelně složité vyšetřování obrovského teroristického útoku vyžadovalo vystopovat kufr, identifikovat úlomky tištěných spojů a nevynechat žádnou možnost. Napřed ale bylo potřeba poskládat Boeing 747, jehož trosky byly roztroušeny na ploše větší než Londýn. Letecká nehoda v Lockerbie patří dodnes mezi nejzapeklitější případem Britské sekce pro vyšetřování leteckých nehod.  Britští vyšetřovatelé prohledávají trosky zříceného letadla v Lockerbie (23. prosince 1988). |
Aféra Lockerbie byla jen jedním z posledních hřebíčků do rakve společnosti, jak mi sami před lety sdělili bývalí pražští zaměstnanci Pan Amu. Další důvodem bylo až neadekvátní šetření na údržbě letadel.
Ano, čtete bohužel správně. V roce 1991 jsem na aerosalónu v Paříži potkal skupinku pilotů Pan Amu. Podle nich nebylou výjimkou, kdy Boeing 747 této firmy letěl přes oceán na tři motory, protože kvůli „vzorné“ údržbě jeden vysadil. A tak se muselo přistát na nejbližším vhodném letišti, což ve finále znamenalo pro Pan Am další a další náklady navíc.
Byla to i doba protikladů. Prakticky ve stejném čase Pan Am hrdě prohlašovala, že přijímá závazné rezervace pro let na Měsíc. Společnost, která se pyšnila jako opravdu „pravá čistě americká a nejvíce oblíbené aerolinka“ koncem roku 1991 zkrachovala!
V kalendáři bylo 4. prosince 1991 a Pan Am s velikou lítostí oznámil ukončení provozu ve všech oblastech podnikání. Pro cestující na celém světě to byl šok, letenky v jejich rukou se změnily v cáry bezcenného papíru. Díky pojišťovnám a rychlým dohodám s ostatními aerolinkami se nakonec i přes obrovská zpoždění a někdy i ztráty zavazadel domů všichni dostali. Ovšem z Evropy či Asie zpět do USA třeba i za více jak týden.
Smutný odlet z Prahy
V Praze tomu nebylo jinak. Některé z cestujících vzala dle kapacity Lufthansa do Frankfurtu, ostatní se museli spokojit s lety přes jiná evropská letiště. A už tu bylo definitivní ukončení letů Pan Amu do Prahy.
Poslední let z české metropole se odehrál měsíc před krachem. V pátek 1. listopadu 1991 do Prahy přilétl z Frankfurtu Boeing 727-235 s registrací N4731 a jménem Clipper Allert. Po nástupu cestujících smutná posádka vedená kapitánem R.W. Kreiderem s letounem odstartovala ve 14 hodin a 15 minut směr Varšava. A to byla tečka za působením Pan Amu v Praze.
Cenný unikát: na papíru formátu A4 nalepená barevná fotografii oeing 727-235 s registrací N4731 a jménem Clipper Allert s originály podpisů posádky posledního letu Pan Am z Prahy 1.11.1991.
Pro mnohé z nás, kteří jsme za „totáče“ chodívali fotit na dnes již neexistující terasy ruzyňského letiště, měl znak společnosti Pan American na směrovce letadla opravdovou příchuť dálek, kam jsme tehdy ani náhodou nemohli. Mám ve své sbírce cenný unikát: na papíru formátu A4 nalepenou barevnou fotografii s originály podpisů posádky tohoto posledního letu.
Složení posádek Pan Amu na „pražské“ lince bylo zajímavé. Kapitánem byl vždy Američan, jako druzí piloti létali ale i Němci, tu a tam nějaký Ital či Španěl. Na posledním letu byl mimo zmíněného kapitána jako First Officer (hovorově druhý pilot) Aristotellis Zoubouridis, Američan narozený řeckým rodičům v USA a nyní létající jako pilot Boeingu 747-400 u společnosti Western Global Airlines v USA. V kokpitu s nimi letěl jako palubní inženýr Kewin M. Mc Auliffe. Zbytek posádky byl z Polska – vedoucí kabiny Alzbieta Budyta a její kolegyně.
Díky mému kamarádovi Petrovi Minaříkovi, tehdy pracujícímu pro Pan Am, mám i pěkné fotografie letounu Boeing 727 v Praze, pořízené pár měsíců před posledním letem. Je to ale stejné letadlo, které v listopadu 1991 bylo v Praze naposled. Byly to smutné chvíle pro všechny, posádce se dostalo poděkování a na rozloučenou i drobné dárky včetně nezbytného plzeňského piva.
Pan Am na poslední chvíli své evropské linky prodal společnosti Delta Air Lines. A ta hned další den přistála v Praze s letounem Boeing 727-225 s registrací N8892, aby pokračovala v provozu na této lince.
Autor je pilot a kmenový autor serveru Pilotinfo.cz.
