Umělá inteligence v různých podobách začíná v posledních letech čím dál častěji prosvítat i do života běžných uživatelů. Ale zatímco v angličtině začíná být konverzace s počítačem pomalu užitečná, ostatní velké jazyky jsou pozadu. Nemluvě o naší češtině, kterou mluví přibližně 10 milionů lidí, což nás světově řadí na 83. příčku.
Domácí digitální asistent Google Home
Když jsme testovali digitální asistentky Amazon Echo a Google Home, sýčkovali jsme, že se konverzace v češtině hned tak nedočkáme. Ale Behsad Behzadi, který ve společnosti Google vede tým zodpovědný právě za „konverzační vyhledávání“ a Asistenta Google, nás příjemně překvapil. Navzdory tomu, že Google obvykle neposkytuje novinářům komentáře ohledně budoucích služeb, dal novinářům na vývojářské konferenci v Polsku překvapivě přímou odpověď: „Nejpozději do pěti let se určitě dočkáte!“
Jak se vyvíjí umělá inteligence, která rozumí celému světu?
Behshad Behzadi prezentuje nové možnosti Asistenta Google na vývojářské konferenci Google Developers Day v Krakově
„Lokalizace je velký problém. Není to největší problém, který řešíme, ale rozhodně je to obtížné,“ přiznal Behzadi. „Ale pomáhá nám, že máme zkušenosti s vývojem pro globální trh. Kdykoli vyvíjíme systém, snažíme se jej navrhnout s tím, že ten systém nestavíme pro americkou angličtinu nebo nějaký jiný konkrétní jazyk, ale že bude používán po celém světě. V Googlu to takto děláme už dlouho, například pro vyhledávání.“
Bahzadi pak přítomné novináře překvapil, když jim dal nahlédnout za oponu: „Co se týče přímo asistenta, tak interně testujeme verzi v podstatě pro každý jazyk.“ Tyto interně testované jazykové mutace jsou v různých stadiích vývoje, a zatím „nejsou tak kvalitní, aby bylo možno je zveřejnit“. Google dosud zveřejnil digitálního asistenta v americké a britské angličtině, francouzštině, němčině, brazilské portugalštině a japonštině.
„Rozhodně ale plánujeme postupně uvést Asistenta v různých jazykových verzích. Je to jedna z našich nejvyšších priorit. Ale musí být dostatečně kvalitní a použitelný,“ zdůraznil Behzadi. „Je to náročné, ne že ne.“
Asistent Google by mohl umět česky do pěti let. V Googlu jej už testují, ale neukázali nám jej. |
Na dotaz novináře Jakuba Čížka, dokdy by se Češi, Slováci, Poláci a další mohli dočkat své verze Asistenta, odpověděl Behzadi: „Do pěti let rozhodně.“ Z jistoty, s jakou Behzadi pětiletou hranici potvrdil, přitom usuzujeme, že osobně počítá s ještě optimističtější předpovědí.
Neznamená to ovšem nutně, že tyto „malé“ jazyky budou postaveny na roveň jazyku anglickému: „Za pět let ovšem bude asistent v angličtině zase mnohem dále,“ předvídá na základě dosavadních pokroků umělé inteligence Behzadi.
Zatím Google Asistent česky neumí, a to znamená, že se zde ani neprodává: „Určitě nechceme prodávat zařízení, které je primárně určeno k něčemu, co v daném regionu neumíme nabídnout v místním jazyce,“ vysvětlil Behzadi.
Google Asistent radí, kam jít do restaurace v okolí. Konverzace probíhá v angličtině. Zatím.
Klíčem k úspěchu digitálního Asistenta Google je jeho schopnost porozumět mluvenému dotazu a pak přirozenou řečí také odpovědět. Jeden ze způsobů, jak lze urychlit příchod této konverzační umělé inteligence do dalších jazyků, je celkem prostý: „Můžeme prostě vzít naši technologii Překladače Google,“ podotýká Behzadi. Zvláště poté, co Google začal využívat technologie hlubokého učení neuronových sítí, což vedlo ke skokovému vylepšení kvality překladů.
Neuronové sítěUmělá neuronová síť do jisté míry napodobuje způsob, jakým informace zpracovává lidský mozek Počítačem simulovaná struktura pro zpracování dat - tzv. neuronová síť nebo umělá neuronová síť - se inspirovala u anatomie lidského mozku. Skládá se obvykle z vrstev velkého množství „neuronů“, což je samostatná jednotka, která má vstupy a výstupy. Více takových neuronů a vrstev znamená síť náročnější na simulaci (je třeba velký výpočetní výkon).  Ukázka jednoduché neuronové sítě Neuronová síť se učí (trénuje) na základě vstupních (testovacích, trénovacích) dat a zpětné vazby. Neuronová síť může také „učit sama sebe“, což zjednodušeně znamená, že sama sobě dává otázku, na kterou zná správnou odpověď, a trénuje sama sebe tak dlouho, dokud tuto odpověď není schopna poskytnout s určitou spolehlivostí. |
Nejjednodušší možností je pochopitelně prohnat český dotaz uživatele přes překladač, výsledný překlad do angličtiny položit jako dotaz Asistentovi Google, odpověď od něj pak přeložit z angličtiny do češtiny a výsledek vrátit uživateli. V takovém řetězci je ale velký potenciál pro chyby, šum a nedorozumění, a proto se musí v praxi pracovat nejen s překlady, ale i s dalšími přizpůsobeními - opět s využitím umělé inteligence. „Toto překládání je jeden ze způsobů, jak k tomu přistupovat, ale není to způsob jediný,“ ubezpečil nás Behzadi.
„Už dneska bychom dokázali zveřejnit asistenty pro většinu jazyků a ve spoustě věcech by to fungovalo.“ Bohužel jsme si interní verzi českého Asistenta Google vyzkoušet nemohli, je čistě pro interní testovací účely. „Máme tam možnost nastavit si jako parametr jazyk, ve kterém asistent komunikuje. A můžu říci, že už teď jsou tyto testovací verze lepší, než kdyby se to jen překládalo z češtiny do angličtiny a zpátky.“
Za každou cenu se ale snaží vyhnout tomu, aby někdo musel manuálně zadávat různé věty a odpovědi na ně. To musí zvládnout umělá inteligence. „Musíme najít způsob, jak lokalizovat Asistenta způsobem, který je škálovatelný,“ dodává Behzadi. „Nemůžu vyhradit dvacet inženýrů na to, aby lokalizovali asistenta do maďarštiny. Možná na to můžu vyhradit jednoho inženýra.“
Asistent přitom podle něj musí mít i určitou osobnost: různé slovní obraty, zdvořilosti, vtípky, dotazy... To všechno se liší jazyk od jazyka, kulturu od kultury. Dokonce i americký asistent se liší od toho britského, nejen přízvukem, ale celkovým vystupováním. „Pokud chcete kvalitní umělou inteligenci, musíte to intenzivně testovat mnoho měsíců v tisícovkách různých situací a kontextů.“
Jak vypadá konverzace s digitálními asistenty (Google a Amazon):
Proč Google Home neumí to, co by určitě umět mohl?
Zeptali jsme se také na to, proč Google Home (v angličtině) neumí uživatelům pomoci s otázkami, se kterými si asistent v telefonu bez problémů poradí. Zařízení Home například neumí vytvářet schůzky v kalendáři, což na telefonu hlasem bez problémů vyřídíte. „Důvodem je často fakt, že některé úkony se těžko dělají bez jakékoli vizuální kontroly,“ vysvětlil nám Behzadi. „Snažíme se, aby vše na Home fungovalo takovým způsobem, že uživatel ví, co se děje. A bez vizuální kontroly, jakou má uživatel na telefonu, si myslíme, že by uživatel mohl omylem vytvořit schůzku v kalendáři na špatné datum nebo čas.“
Behshad Behzadi, šéf vývoje konverzačního vyhledávání Google
Na mobilu také může asistent snadno odpovědět například výsledkem nebo obrázkem. To chytrý reproduktor Home nemůže. Může ale tuto fotku ukázat na televizi, nebo obrázek poslat na mobil. Na lepším propojení všech zařízení nyní vývojáři pracují.
Z jiného soudku byl náš dotaz ohledně toho, co Asistent Google může a nemůže použít pro to, aby nám dal přesnější a relevantnější odpověď. Když totiž po mobilní verzi asistenta něco chceme, může asistent (když mu to v nastavení povolíme) analyzovat to, co máme na displeji, a dát nám tak konkrétní informace například o restauraci, jejíž jméno nám někdo poslal v SMS.
Je možné, že v budoucnu bude Google brát v potaz kontext vaší konverzace, pokud mu to jasně dovolíte |
Plánuje Google, že by něco podobného dělal i v místnosti? Mohl by třeba poslouchat a ukládat si někam poslední minutu toho, o čem jsme se bavili. Ve chvíli, kdy se jej na něco zeptáme, nebudeme muset vysvětlovat kontext, třeba že se bavíme o filmech nebo o akciích, a asistent tak odpoví přesněji. „Technologicky to samozřejmě je něco, co zvažujeme,“ říká Behzadi. „Má to ale řadu dalších rozměrů, jedním z nich je soukromí.“
Behshad Behzadi, šéf vývoje konverzačního vyhledávání Google, je jedním z řečníků na konferenci Future Port Praha (7. září 2017). My jsme se s ním setkali o dva dny dříve v Krakově.
Behzadi zdůraznil, že toto není oficiální odpověď Googlu, ale jeho soukromá vize: „Dokážu si představit, že budete moci asistenta přepnout do režimu, ve kterém neustále poslouchá. Mohli byste třeba asistenta vzít na pracovní setkání, a on si za vás bude dělat poznámky a pak se jej můžete zpětně zeptat na to, o čem se na setkání mluvilo.“ Podmínkou ale podle něj je, aby bylo nastavení takové funkce přehledné, transparentní a aby respektovalo soukromí všech zúčastněných: „Zatím na tomto nepracujeme, ale dokážu si představit, že za nějakých těch pět let by to mohla být užitečná funkce. Musíme ale najít způsob, jak to vyvážit se soukromím uživatele.“
