Chytrý granátomet XM25
Po letech obtížného vývoje je připravena sériová výroba chytrého granátometu XM25, který je ve vývoji prakticky již od přelomu tisíciletí. První prototyp vznikl v roce 2005, což názorně ukazuje náročnost vývoje.
Jde o zbraň schopnou přímou střelbou vysílat programovatelné granáty ráže 25 × 40 mm do cílového prostoru. Pomocí laserového dálkoměru, balistického počítače a programovacího zámku lze explozi granátu nastavit v přesné vzdálenosti. Voják může granáty například střílet okny budov a následná exploze zlikviduje veškerou živou sílu uvnitř.
Zbraň je také ideální k ničení kulometných hnízd, živé síly ukryté v zákopech nebo za jakoukoliv překážkou (zdi, rohy domů, barikády, atd.).
Americká armáda nasadila prototypy XM25 v letech 2010 až 2013 v Afghánistánu, ale zbraň se setkala s rozporuplným přijetím. Na jedné straně vojáci oceňovali ničivou sílu a schopnost likvidovat ukryté protivníky, na druhé straně si vojáci stěžovali na velkou hmotnost a objem zbraně. Voják nesoucí XM25 nemohl nést jinou zbraň.
Konstruktérům se podařilo zmenšit rozměry i hmotnost na nynějších 6,35 kg. Dosah zbraně je 35 až 500 metrů (600 m pro plošné cíle). Nová menší optika nabízí trojnásobné zvětšení.
Pro příští rok Pentagon plánuje po letech testování a úprav nakoupit počáteční sérii 105 granátometů XM25 (označované již bez experimentálního „X“ jako M25) za 9,8 milionu dolarů. Na roky 2018 až 2021 Pentagon vydá na nákup XM25 téměř 100 milionů dolarů.
Podle Paula Scharreho, vedoucího iniciativy „válek budoucnosti” při institutu Center for a New American Security, zavedení XM25 výrazně zvýší šanci pěchoty přežít na bitevním poli.
„Ve druhé světové válce byla tři nejnebezpečnější vojenská povolání služba na bombardérech, v ponorkách a služba u pěchoty,” poznamenává Scharre. „Pro první dvě jsme dokázali snížit počty mrtvých, ale život u pěchoty se zda být krvavý, jako vždy byl,” uvedl Scharre a dodal, že XM25 konečně přinese „digitální věk” k pěchotě.
Zaměřovací systém Precision Guide
Americká firma TrackingPoint již před několika lety představila inteligentní zaměřovací systém Precision Guide, schopný okamžitě vypočítat přesnou trajektorii střely pro zasáhnutí cíle.
Precision Guide
Střelec pouze umístí záměrný kříž v digitální optice na cíl a označí ho. Balistický počítač následně vypočítá správnou dráhu střely. V digitálním zaměřovači se pak zobrazí místo, kde (vzhledem ke vzdálenosti, výškovému rozdílu střelce a cíle, munici atd.) musí střelec mířit, aby skutečně zasáhl cíl.
Střelec zmáčkne nejdříve spoušť a pak začne přesouvat vypočítaný nový záměrný kříž v optice na cíl. K výstřelu dojde, až když je systém spokojený se všemi parametry.
Podle tiskových materiálů průměrný střelec s upravenou útočnou puškou M4 se systémem Precision Guide dokáže na vzdálenost 550 m zasáhnout cíl velikosti lidské postavy na první výstřel s 87% úspěšností. To je 40x lepší výsledek, než s obyčejnou M4 a běžným zaměřovačem. Hmotnost zbraně je 5,4 kg.
S pěchotní automatickou puškou pro přesnou střelbu (neplést si s odstřelovací puškou) ráže 7,62 mm pak lze na vzdálenost 750 m zasáhnout na první pokus cíl velikosti lidské postavy s 89% úspěšností. Ve spojení s digitálními brýlemi ShotGlassTM pak lze dokonce střílet pohodlně za překážkou.
Pušková munice EXACTO
Další „game changer” v pěchotním boji je přesně naváděná střela EXACTO (EXtreme ACcuracy Tasked Ordnance) ráže 12,7 mm.
O střele toho není moc známo. Pravděpodobně se navádí pomocí laserového paprsku, cíl je tedy nutno po celou dobu ozařovat laserem. Úspěšnost zásahu a dostřel nejsou známy, ale dostřel je prakticky omezen pouze dostřelem samotné zbraně, resp. náboje.
Například efektivní dostřel odstřelovací pušky Barrett M82 s náboji 12,7 × 99 mm NATO je 1,8 km, maximální je však více než 6 km. Navíc není problém střílet na cíl „obloukem“ a dále tak prodloužit dostřel.
Laserový značkovač nemusí být navíc součástí zbraně. Lze si tak představit situaci, kdy tým odstřelovačů bude ukryt několik kilometrů od cílové oblasti (dokonce v pozici bez přímého výhledu na cíl) a samotné navádění střel zajistí nasazený tým vojáků nebo třeba agent v utajení.
Raketa Pike
Zbraní posunující možnosti pěchoty na zcela novou úroveň je „ruční” řízená střela Pike ráže 40 mm. Střelu lze odpálit z klasického granátometu (M230, M320) umístěného pod útočnou puškou. Není problém vytvořit i jednoúčelové zařízení pro odpal raket.
Střela má hmotnost pouze 0,9 kg a měří na délku 430 mm. Během testů vojáci s raketou Pike ničili cíle vzdálené 2,1 km, maximální dostřel je podle výrobce 2,5 km.
Pike lze vystřelit z jednoranných puškových granátometů.
Munice Pike se na cíl navádí po zakódovaném laserovém paprsku. Cíl musí ozařovat jeden z bojovníků, například pomocí laserového značkovače na pušce. Jeden nebo více vojáků pak odpálí střelu (střely) na cíl. Pike lze použít i v uzavřených místnostech. Střela je nejprve vymrštěna z granátometu a teprve ve vzdálenosti tří metrů se spouští raketový motor.
Střelu lze navíc umístit na vozidla, malá bezpilotní letadla nebo malé lodě. K dispozici jsou různorodé bojové hlavice: průbojná, tříštivo-trhavá nebo např. termobarická. Počítá se také s různými časovači, zajišťujícími explozi hlavice před dopadem, při dopadu, nebo po dopadu (např. pro ničení cílů uvnitř budov).
Pike je určena především k ničení pozic odstřelovačů nebo kulometných hnízd.
Otázkou je účinnost podobné zbraně například proti obrněným vozidlům. Tanky střela jistě neohrozí, otázkou je, jak si povede například proti kolovým obrněným vozidlům. Technologie navádění rovněž nevylučuje použití střely Pike proti vrtulníkům.
Článek vznikl pro web Armádní noviny a byl redakčně upraven. Původní verzi najdete zde.
