Patrně v letech 2020–2024 se budou zkoušet moduly i pro přistání lidí na Měsíci – uvedl moskevský deník Kommersant. Stanici, která zatím nemá název, budou obsluhovat osobní lodě Sojuz-MS a nákladní Progress-MS z kosmodromů Vostočnyj, který se staví v oblasti Amuru, a vojenského Plesecka poblíž Archangelska na severu.
Práce na stanici mají začít v roce 2017. Podle informace z Ústředního výzkumného ústavu strojírenství se toto těleso stane klíčem k operacím ruských kosmonautů ve vesmíru do roku 2050 včetně jejich výprav na Měsíc.
Stanici umístí na dráhu se sklonem 64.8 stupně, takže bude prolétávat nad 90 procenty povrchu Ruské federace a arktického šelfu, na který si dělá Moskva nárok. Naproti tomu pod ISS nebývá víc než 5 procent ruské země. To samozřejmě bude mít velký význam pro národní hospodářství Ruska.
Cena tohoto projektu zatím nebyla zveřejněna. Bývalý ředitel Ruské letecké a kosmické agentury Jurij Koptěv uvedl, že modulová stanice Mir, provozovaná do roku 2001, stála ročně 200 milionů dolarů. Nová kosmická základna bude nepochybně dražší s ohledem na inflaci a použití techniky nové generace.
Přes 40 let zkušeností
Stanice Mir
Sověti mají s využíváním orbitálních stanic velké zkušenosti, první pod názvem Saljut vypustili v roce 1971. Následovala série dalších, stále dokonalejších, poslední byl Mir.
Rusové chystali Mir 2, ale nakonec se Kreml rozhodl pro úspornější řešení – přidat se k Američanům a vytvořit ISS. Nicméně ruští vědci a kosmonauti stále toužili po vlastní kosmické základně. K nim se přidávali i někteří politici, protože to považovali za znak velmocenské prestiže. Ruské vedení dlouhá léta kosmonautiku zanedbávalo, teprve loni se rozhodlo do ní mohutně investovat. Není vyloučeno, že současné hospodářské potíže způsobené sankcemi USA a Evropské unie uskutečnění těchto plánů pozdrží, ale rozhodně je nezastaví.
