Spojené státy vybudovaly po teroristických útocích z 11. září 2001 "zpravodajský kolos", na který vynaložily přes 500 miliard dolarů (9,7 bilionu korun). Teprve tento týden však veřejnost získala představu o skutečném rozpočtu tajných služeb. Podrobný přehled přinesl The Washington Post jeden z deníků, který s Edwardem Snowdenem od počátku spolupracuje.
InfografikaVůbec poprvé je k dispozici takto podrobný rozpočet tajných služeb USA.  Infografika The Washington Post ukazuje podrobnější rozpis jednotlivých nákladů. |
Takto detailní informace se na veřejnost dosud nikdy nedostaly. "Bylo neuvěřitelně těžké získat z oficiálních míst alespoň celkovou sumu," říká Steven Aftergood, specialista z Federace amerických vědců, která dlouhodobě analyzuje otázky spojené s národní bezpečností. "Skutečné porozumění tomu, jaká je struktura fungování zpravodajských služeb, bylo vždy mimo dosah veřejnosti. Takovýto dokument jsme nikdy neměli, a to ani zpětně." Od roku 2007 nicméně americká vláda zveřejňuje celkovou sumu vynaloženou na tajné operace.
Více peněz než za studené války
Přestože je k dispozici jen málo historických dat o rozpočtech tajných služeb, experti oslovení The Washington Post odhadují, že nejvyšší rozpočet si tajné služby užívaly v 80. letech před koncem studené války - dosahoval tehdy 71 miliard současných dolarů. To znamená, že současný rozpočet tajných služeb tuto částku přesáhl - k 53 miliardám je nutno připočíst i asi 23 miliard dolarů na zpravodajské programy zahrnuté do rozpočtu armády.
Srovnání údajného rozpočtu tajných služeb USA na rok 2013 (56 miliard dolarů, tedy přes bilión korun) s dalšími rozpočty. Částky jsou přepočítány a slouží pouze k orientčnímu srovnání.
Priority tajných služeb
|
Z informací je dále patrné, že rozpočet narůstal od roku 2001. Teprve v posledním roce (rozpočet se týká současného období, tedy fiskálního roku 2013) je naplánován mírný pokles výdajů. Nejvýznamnějším úkolem tajných služeb, a to jak co do vynaložených financí i co se týče zapojeného personálu, je boj s terorismem. Je mu věnována asi třetina rozpočtu všech tajných služeb. Dokument uvádí, že USA "uspěly ve svém hlavním cíli - zabránily, aby se na půdě USA stal další významný teroristický útok."
Naopak jinde tajné služby přiznávají výrazné neúspěchy či "mezery": vědí toho velmi málo o severokorejských záměrech nebo jaderném programu, pákistánském nukleárním programu nebo "způsobu, jakým by Moskva reagovala na případné destabilizační momenty". Je tedy vidět, že špionáž se soustředí nejen na nepřátelské, ale i přátelské státy, například Pákistán nebo Izrael.
V rozpočtu se také píše o snaze zabránit úniku informací z tajných agentur. NSA tak prý letos plánovala vyšetřování 4 000 případů, kdy mohlo dojít k vyzrazení citlivých informací vlastními zaměstnanci. To se jí nepovedlo přinejmenším v případě Edwarda Snowdena, který právě pro tuto bezpečnostní agenturu jako externista pracoval a vynesl z ní informace, které poskytl novinářům.
CIA a kyberoperace na vzestupu
Rozpočet CIA vytrvale stoupal minimálně od roku 2004. Teprve v posledním roce mírně poklesl.
Experty překvapilo, že rozpočet CIA je výrazně vyšší, než rozpočet NSA. Právě NSA (Národní bezpečnostní agentura) byla totiž považována za hlavního finančního "otesánka". CIA má ale rozpočet na rok 2013 téměř o polovinu vyšší. Je to výrazný nárůst od roku 1994. Tehdejší čísla nedopatřením zveřejnil podvýbor Kongresu. V polovině 90. let se na zpravodajské služby vydávala částka odpovídající 43,4 miliardy dnešních dolarů. Z toho "jen" 4,8 miliardy dostávala CIA. Dnes má samotná CIA v rozpočtu vyhrazeno 14,7 miliardy dolarů.
Z dokumentu také vyplývá, že CIA i NSA výrazně posilují své aktivity na poli kybernetické války. Pracují na aktivitách jako je "hackování cizích počítačových sítí, krádež informací, sabotáž nepřátelských systémů a další útočné kyberoperace," uvedl Washington Times.
Více než 60 % personálu je v civilu, téměř pětinu tvoří externisté a smluvní dodavatelé (contractors).
Výdaje podle cílů: třetinu zabírá boj s terorismem, téměř 40% podíl má podpora zpravodajských služeb.
Důraz na kybernetické operace ostatně přiznal i James Clapper, který reagoval na úmysl The Washington Post informace o rozpočtu zveřejnit: "Spojené státy investují do zpravodajské komunity významné částky od teroristických útoků 11. září 2001. V tomto čase jsme zažili války v Iráku a Afghánistánu, arabské jaro, šíření zbraní hromadného ničení a objevily se asymetrické hrozby v oblastech jako je kyberválka."
Co víme díky Edwardu Snowdenovi?Bývalý pracovník vynesl z NSA řadu tajných dokumentů, které předal novinářům The Washington Post a The Guardian. Díky těmto únikům se svět dozvěděl podrobnosti o programech Prism nebo X-KeyScore.  Edward Snowden vynesl informace z NSA, protože nechtěl žít ve světě, kde nikdo nemá žádné soukromí. Snowden se od května 2013 skrývá před autoritami USA, naposledy na moskevském letišti.  Program PRISM slouží k snadnému získávání dat přímo od poskytovatelů služeb (např. Facebook, Google nebo Microsoft). Tyto služby oponují, že vláda nemá "neomezený" přístup k jejich datům, jak některé interpretace tvrdí.  Přísně tajná prezentace o programu XKEYSCORE měla být odtajněna až v roce 2032, Snowden ji vynesl letos. XKEYSCORE umožňuje vyšetřovatelům přístup k informacím o jednotlivcích na internetu z celého světa. |
Chybí transparentní kontrola
Clapper také zdůvodnil, proč jsou tento a podobné rozpočty neveřejné. "Náš rozpočet je utajen, protože jsou v něm informace, které by mohly zahraničním zpravodajským službám odhalit naše priority, schopnosti, slabiny, metody a zdroje, které nám umožňují získávat informace a bránit se hrozbám."
Novináři z The Washington Post odtajnili pouze malý výběr z tajného dokumentu, který má celkem 178 stránek. Nechtěli vyzradit informace, které by mohly vést k ohrožení národní bezpečnosti.
S tím ale nesouhlasí kritici, kteří volají po vyšší transparentnosti fungování tajných služeb. Ti získali širší podporu i díky informacím, které vynesl Edward Snowden. "Velká část toho, co tajné organizace dělají, má dopad na běžný život Američanů," říká například Lee Hamilton, bývalý předseda kongresového výboru vyšetřující činnost zpravodajských služeb. Domnívá se, že přístup k rozpočtu konečně umožní debatu nad činností tajných služeb, které sbírají údaje i o životě Američanů.
"Nikdo neříká, že by měl být celý rozpočet dostupný v takové podobě, že by ohrozil naši zemi," uznává Hamilton. Dodává ale, že nelze nechat tajné služby, aby regulovaly a auditovaly samy sebe. "Jdou s tím do extrému a už desítky let se brání transparentní kontrole."
