Mimořádně úspěšný, takto hodnotila práci dalekohledu Kepler NASA, když na jaře loňského roku úřad rozhodoval, zda uvolní prostředky na prodloužení jeho mise. Nyní se musí s přístrojem rozloučit. Má totiž závadu na systému zaměřování, bez nějž nemůže fungovat.
Konkrétně se porouchaly dvě ze čtyř momentových kol, čož jsou jakési setrvačníky, které pomáhají s nastavením přesné polohy. O první NASA přišla v září 2012, druhé přestalo fungovat letos v květnu. Opravárenská mise je přitom nereálná.
Právě pomocí přesného zaměření dokáže teleskop sledovat kolísání v jasu hvězd, což může značit, že se před ní pohybuje nějaký objekt. A na základě výpočtů pak zjistit, zda kolem hvězdy obíhá nějaká planeta a jak je od ní daleko.
Život Keplera v obrazech |
Po měsících analýz a testování tak NASA končí s pokusy obnovit plnou funkčnost Keplera a nyní zvažuje, jaké nové výzkumy může v jeho současném stavu provádět. S pomocí vědců i mimo NASA budou naplánována pozorování, která by měl Kepler zvládnout i v současném stavu.
Úspěšná mise
Teleskop je pojmenován po německém astronomovi Janu Keplerovi (1571–1630), který žil také v Praze. NASA vyslala zařízení v hodnotě 600 milionů dolarů (11,2 miliardy korun) na oběžnou dráhu kolem Země 7. března 2009 a vybavila ho dalekohledem o průměru 1,4 metru a s vynikající elektronikou. Pozorování začalo v květnu 2009 a v září 2012 měl být program ukončen.
V březnu 2009 vyrazila sonda Kepler do vesmíru hledat vzdálený život
7. března 2009 |
Díky výborným výsledkům se však v dubnu 2012 rozhodlo o prodloužení mise až do roku 2016, což mělo ročně stát 18 milionů dolarů (kolem 360 milionů korun). To bylo dříve, než došlo k poruše.
Kepler zatím našel 135 planet mimo sluneční soustavu a dalších 3 500 kandidátů, kteří na potvrzení čekají. Na svém kontě tak má řadu planet, které se pohybují v tzv. obyvatelné zóně i planety podobné Zemi. Je však možné, že nejzajímavější objev bude odhalen teprve poté, co se budou všechna získaná data analyzována.