Je to hezké, když (nejen) vědci plní svoje sliby. Vedení mise dalekohledu Kepler při jeho spuštění slibovalo, že se mu podaří nejpozději během příštího roku objevit u vzdálených hvězd planety rozměry podobné naší Zemi. A už je to tady.
Nezbytné ale...Primát Kepleru 20e má malé ale. Striktně řečeno je nejlehčí známou planetou objekt PSR 1257 12 a. Jeho hmotnost činí patrně jen dvě procenta hmotnosti Země. Je zhruba dvakrát větší než náš Měsíc. Tento trpaslík obíhá okolo zhroucené hvězdy (pulzaru) a je otázkou, zda ho vůbec má smysl nazývat planetou. Rozhodně se nedá ani na chvíli uvažovat o tom, že by na něm existoval život. |
V posledním čísle časopisu Nature vyšel článek popisující objev dvou planet, o rozměrech 103 a 87 procent průměru Země (článek je zde, nepřístupný bez zaplacení. Zdarma je ovšem první verze práce na serveru arXiv, a to zde). Alespoň pokud věříte aritmetickým průměrům.
Nejistota měření je velká. Astronomové nedokážou změřit 1 000 světelných let vzdálenou planetu s přesností na pár set kilometrů. Ve skutečnosti v článku říkají, že velikosti planety činí zhruba o desetinu průměru Země více či méně.
Dostali prozatím označení Kepler-20e (ta menší) a Kepler-20f a jsou zatím nejmenšími objevenými planetami, jež obíhají okolo stále živé hvězdy.
Malé, ale cizí
Obě planety jsou podle vědců pravděpodobně kamenného typu, stejně jako Země. Teploty na jejich povrchu však dosahují 815 a 426 stupňů Celsia, a proto na nich nemůže být život v té podobě, jakou známe.
Kdo je Kepler?Družice Kepler je první sondou vyslanou NASA, která dokáže najít planety o velikosti Země obíhající okolo hvězd, jako je Slunce. Dalekohled od roku 2009 sleduje oblast poblíž souhvězdí Labutě a Lyra. Po obyvatelných planetách přitom pátrá v okolí asi 156 000 hvězd. Dosud objevil přes 2 000 těles, která by mohla být planetami. Většina z nich zatím není potvrzena.  Co vidí Kepler. Výhled Keplerova teleskopu (mřížka vlevo) na oblohu s vyznačenými souhvězdími v blízkosti pozorovaného prostoru. |
Nově objevené planety mají nejméně tři obří plynné sourozence a patří do jednoho z největších doposud objevených planetárních systémů. Soustava Kepler-20 (jak je jasné z názvu, také objevená Keplerem) se nachází asi v tisíc světelných let vzdáleném souhvězdí Lyry, na které je dalekohled Kepler zaměřený.
Jestli jste měli s Janem Werichem někdy obavy, že planety naší soustavy se mohou srazit, v soustavě Kepler-20 byste strachy oka nezamhouřili. Planety jsou v ní doslova namačkané na sebe. Objevená dvojice planet a její tři sourozenci s rozměry Neptunu obíhají blíže své mateřské hvězdě než naše nejbližší planeta Merkur. Planeta Kepler-20e ji oběhne jednou za 6,1 dne, její sourozenec "f" za 19,6 dne.
A teď to dát dohromady...
Nejmenší "poctivá" planeta mimo naší soustavy měla do zveřejnění nového objevu rozměr asi 1,4 násobku průměru Země, a na svůj vrub si ji připsal také Kepler. Ten také na začátku prosince našel svou první planetu, na jejímž povrchu by měla být voda (psali jsme zde). Život na ní ale přesto patrně nebude, protože je 2,4krát větší než Země a podle astronomů spíše podobná Neptunu.
Teď už zbývá jen čekat, zda se všechny dílčí úspěchy Kepleru podaří dát dohromady, a teleskop objeví skutečnou "druhou" Zemi. Jak je vidět z nové objevu, vědci v údajích z dalekohledu dokážou stále přesněji objevit i velmi drobné planety. Teď to chce jenom hodně trpělivosti a trochu štěstí. Bohužel současná technologie nedokáže zjistit, jestli na takové planetě opravdu jsou podmínky k životu, nebo ne.
