Vědcům z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) se s pomocí velkého částicového urychlovače (LHC) podařilo pozorovat takzvané horní kvarky. To jsou elementární částice, z nichž jsou tvořeny "těžké" částice atomu jako protony a neutrony. Vědci o tom informovali na pařížské konferenci o částicové fyzice.
Podívejte se do zákulisí největšího jaderného experimentu |
Vědci v LHC napodobují podmínky, za nichž se těsně po velkém třesku formovala hmota a vesmír. To jim má mimo jiné umožnit blíže prozkoumat elementární už objevené částice a prokázat existenci Higgsova bosonu, jenž se ve standardním modelu částic předpokládá zatím jen teoreticky.
Takzvaný horní kvark (kvark t) je zřejmě nejtěžší elementární částečkou hmoty. Byl objeven před 15 lety jako poslední z řady kvarků v částicovém urychlovači Tevatron u amerického Chicaga. Pozorování těchto částic je o to vzácnější, že jejich "životnost" se údajně pohybuje kolem "tisíciny triliardtiny" sekundy.
Experti potvrdili, že tolik očekávaný Higgsův boson, jenž by vysvětlil původ hmotnosti ostatních elementárních částic, zatím nespatřili. To, že se podařilo pozorovat jinak obtížně sledovatelný kvark t, však označil jeden z expertů Wolfgang Adam podle rakouského serveru Standard.at jako "velmi dobré znamení pro objevení nových částic, jako je dlouho hledaný záhadný Higgsův boson.
"Znovuobjevení našich starých přátel ve světě částic ukazuje, že experimenty v LHC jsou dobře připraveny na vstup na nové území," pochvaloval si dílčí výsledky generální ředitel CERN Rolf Heuer.
"Zdá se, že standardní model (částic) funguje, jak jsme očekávali," prohlásil Heuer, jenž také věří v objevení nových částic.
Přestože v LHC byly proti sobě protony vystřelovány pod rekordním napětím 3,5 teraelektronvoltu (TeV), kvark t vzešel zhruba jen z každé stomilionté kolize.
Největší částicový urychlovač na světě je umístěn ve 27 kilometrů dlouhém prstencovém tubusu v hloubce asi 100 metrů pod zemským povrchem na pomezí Švýcarska a Francie.
Poslední fáze experimentů v LHC byla zahájena v březnu. Později by zařízení mohlo poskytnout i poznatky o takzvané temné hmotě, která údajně tvoří téměř čtvrtinu vesmíru. Odborníci se domnívají, že dosud známe jen pět procent vesmíru, neviditelný zbytek tvoří temná hmota a ze sedmdesáti procent temná energie.
