Nástupce legendárních plavidel, která létají do kosmu už 40 let, navrhne ruská společnost RKK Eněrgija, s níž uzavřela smlouvu ruská vesmírná agentura Roskosmos.
Eněrgija připraví tři varianty kosmických korábů, které jsou zatím známy jen pod zkratkou PPTS. Loď určená pro lety na nízkou oběžnou dráhu Země bude vážit 12 tun, pojme šest kosmonautů a půltunový náklad.
Stroj určený k letům na Měsíc bude mít hmotnost 16,5 tuny a unese čtyři pasažéry a 100 kilogramů nákladu. Bezpilotní nákladní verze bude schopna vynést na orbitu dvě tuny zásob a zpět na Zemi dopravit náklad o 500 kilogramech. Do současného Sojuzu se vejdou tři kosmonauti.
"Chceme, aby nová loď byla krokem do budoucnosti, a ne jen větší verzí Sojuzu," vysvětlil podle serveru Spiegel Online Alexej Krasnov, vedoucí sekce pilotovaných letů Roskosmosu.
Eněrgija má ruské agentuře do poloviny příštího roku dodat studii proveditelnosti nového projektu. Na její vypracování Roskosmos uvolnil 800 milionů rublů (476 milionů korun). První testy jsou naplánovány na rok 2015, o dva roky později by nová loď měla být nasazena na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
První let lidské posádky v roce 2018
Zařízení nebude určeno pouze k cestám na oběžnou dráhu Země a na Měsíc, ale má umožnit dopravu člověka i na Mars, tvrdí Roskosmos.
Otázkou zůstává, zda se tyto plány podaří dotáhnout do konce. Nynější kontrakt s Eněrgijí je již druhým výběrovým řízením na nové plavidlo.
Krasnov na počátku března přiznal, že v tom prvním žádný z předložených návrhů Roskosmosu nevyhovoval.
Také Eněrgija má za sebou několik nerealizovaných projektů. Mezi ně patří vesmírné plavidlo Kliper, které koncept ruský koncern před lety představil jako nástupce Sojuzu, později od něj ale ustoupil. S Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) se řadu let také podílel na vývoji transportního systému nazvaného CSTS. Evropané se však poté soustředili na vlastní automatickou dopravní loď ATV, čímž padl i projekt CSTS.
Minimálně ještě několik let tak bude ruský kosmický program záviset na strojích Sojuz, které Moskva používá od konce 60. let minulého století.
Jejich význam stoupne po roce 2010, na kdy je naplánován odchod amerických raketoplánů "do důchodu" a kdy doprava astronautů na ISS přejde výhradně na ruská plavidla. Tento stav by měl trvat nejméně pět let; v roce 2015 chtějí Američané nasadit k letům do vesmíru nové nosné rakety Ares s modulem Orion. I nástupce amerických raketoplánů bude konstruován tak, aby se s ním v současnosti hlavní vesmírná mocnost světa mohla pustit do souboje o návrat na Měsíc a dobytí Marsu.
