V červnu 1945 se skupina vědců z projektu Manhattan zúčastnila neformální, přísně tajné ankety - Jak použít atomovou bombu. Z pěti možností, jak nově vyvinutou bombu využít, se 46 % ze 150 respondentů přiklonilo k druhé nejradikálnější variantě: použít bombu k demonstraci síly na Japonském území a dát pak Japonsku šanci ke kapitulaci před plným nasazením bomby.
Ať už hrál tento dotazník jakoukoli roli v prezidentově rozhodování, jisté je, že na rozkaz Harryho S. Trumana svrhly Spojené státy americké ve dnech 6. a 9. srpna atomové pumy na japonská města Hirošima a Nagasaki.
Proslulé hřiby, které vyrostly nad Japonskem, zastínily následná desetiletí světové historie. V roce 1949 americká rozvědka zjistila, že také Sovětský svaz má k dispozici atomovou bombu. Tato „rovnováha“ dvou atomových velmocí odeslala svět do permanentní nejistoty a obav z fatálních důsledků. Stisknutím několika tlačítek bylo možné vyprovokovat konflikt rovnající se armagedonu. Lidstvo vstoupilo do atomového věku a začalo se připravovat na nejhorší, dosud nemyslitelné scénáře.
Amerika náhle nebyla jediná, která disponovala ničivou silou atomové bomby. Mezi lidmi se o síle a možnostech nukleárního arzenálu rychle šířily legendy. Aby jim předcházely a zároveň aby občany informovaly o opatřeních v případě bezprostředního ohrožení, vytvářely vlády nové instituce a pověřovaly ty stávající. Cílem bylo uklidnit občany a přitom je připravit.
Atomic Alert (Britannica Films) - 1951
Odkud pochází radiace a jak nebezpečná je? „Přestože pravděpodobnost zásahu atomovou bombou je malá, musíte na něj být připraveni a vědět, co v takovém případě dělat. Před tepelnou i tlakovou vlnou vás ochrání i zeď. Při ochraně před výbuchem mají být všichni Američané tým a navzájem si pomáhat.“
Jeden z prvních osvětových filmů tohoto druhu informuje o různých předběžných opatřeních a především říká občanům, jak se zachovat v případě, že zazní siréna: „Hledejte úkryt, jakýkoli. Nesnažte se doběhnout domů. Neváhejte.“
Survival Under Atomic Attack
Survival Under Atomic Attack vyšel v roce 1950 kromě filmové podoby také jako brožurka. Ta měla za úkol vysvětlit základní nebezpečí atomového výbuchu, způsoby ochrany a možnosti přežití. Zároveň se snažila odstranit mýty, které se za těch několik let od prvního výbuchu atomové bomby objevily. Proto bylo zdůrazněno:
- Atomová bomba nezničí Zemi - přestože atomové bomby jsou silnější než jakákoli zbraň kdy předtím, nejsou zdaleka dostatečně silné na to, aby zničily život na Zemi nebo ji roztrhly.
- Zdvojnásobení síly bomby neznamená dvojnásobné škody - silnější bomba „vyplýtvá“ svou sílu na výbuch. Pro zdvojnásobení účinků by bylo potřeba přibližně zosminásobit sílu bomby.
- Radioaktivita není největším nebezpečím - horší než radioaktivita je výbuch. Radioaktivita by mohla pouze za malou část ztracených životů.
- Radioaktivita není smrtelná - v malém množství je radioaktivita málokdy smrtelná. A i při výrazném ozáření existuje naděje na zotavení.
Ne se všemi těmito „fakty“ bychom dnes bezvýhradně souhlasili, například radioaktivita může být považována za nejhorší účinek bomby pro svůj dopad na ekosystém, jak to ukazuje třeba dokumentární film Vlákna.
Brožura nabízí šest tajemství vašeho přežití v případě atomového útoku:
- Pokuste se najít úkryt.
- Lehněte si na zem.
- Zakryjte si obličej rukama.
- Nevybíhejte ven ihned po výbuchu.
- Neriskujte konzumaci jídla a pití z kontaminovaných zdrojů.
- Nešiřte fámy.
Dokument také zdůrazňuje, že v případě napadení musí být co nejdříve znovu zahájena výroba, aby se nerozpadl systém zajišťující chod společnosti.
- Plné znění brožury (anglicky)
Duck and Cover
Nejznámějším dokumentem padesátých let na téma „nukleární ochrany“ je však bezpochyby legendární filmeček „Duck and Cover“, volně přeloženo jako „Lehni si a přikryj se“. Jeho symbolem se stal želvák Bert, který „si svůj kryt nosí s sebou“ a v případě nebezpečí si lehne, schová se do něj a nic se mu nestane.
Jde o instruktážní snímek především pro děti, který měl pomoct učitelům při souvisejících instruktážích na školách. Stal se však bezmála generačním symbolem: pro někoho symbolem absurdity atomové války, pro jiného třeba demonstrací amerického optimismu.
Slovní spojení „Duck and Cover“ je dodnes jednoznačným odkazem na tuto éru, ovšem v mnoha obměnách přežívá dodnes, ať už v populárně-kulturních narážkách nebo v aktualizacích - třeba spojení „Duct and Cover“, tedy zalep a přikryj se, které použila některá média pro označení postupu (pravděpodobně celkem neúčinné) obrany proti biochemickému teroristickému útoku za použití lepenky.
- Podrobná historie Duck and Cover (anglicky)
- Parodie - The Atomic Café a kritika této parodie, tedy částečně obhajoba Duck and Cover (obojí anglicky)
Mezi jedny z nejsilnějších dokumentů ze studené války (a o studené válce) patří televizní hra Fail-safe (Selhání vyloučeno), na kterou se můžete podívat na YouTube. Komorní hra odráží nejen dobovou mluvu a styl uvažování, ale ukazuje také první hrozby vyplývající z předání části rozhodovacího břemene počítačovým algoritmům.
A pokud by vás zajímalo, jak se na nejrůznější nebezpečí připravit dnes, jedním z nejobsáhlejších zdrojů informací je v tomto směru web Červeného kříze. Jsou zde rady pro případ hurikánu, otravy, epidemie nebo terorismu. „Zalehni a přikryj se“ zde ale nenajdeme - dnes slouží spíše jako historická připomínka děsivých počátků studené války.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili aktuální odkazy a opravili videa.
