Podle serveru pravda.sk jsou na vině baterie uvnitř přístroje. Při vysokém žáru prý mohou explodovat. V Česku ale takový problém není.
Kardiostimulátorům v České republice se přímo věnuje vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 19/1988 Sb., paragraf 4.
"Zařazuje zemřelé osoby s kardiostimulátory mezi ty zemřelé, kteří jsou pitváni. Kardiologové by to měli vědět," řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Pitvu by podle tohoto paragrafu měli podstoupit také ti, kterým byly do těla aplikovány radioaktivní zářiče či různé implantáty.
Oslovení lékaři ovšem připouštějí, že se tak vždycky neděje. "Pitvu nepodstoupí například zemřelý, který byl dlouhodobě nemocný, rodina si ho vzala na poslední chvíle domů a pitvu si nepřeje," konstatoval například lékař Jiří Krupička z Kardiologické poradny v Praze.
S tím souhlasí i přednosta kliniky kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny Josef Kautzner. "Pitvu nepodstupují rozhodně všichni zemřelí s implantovanými přístroji, pokud pro to není medicínský důvod," potvrdil.
Podle něj bylo důvodem pro ministerskou vyhlášku to, že starší generace kardiostimulátorů měly rtuťové baterie, které mohly při pohřbu žehem explodovat. "V současnosti jsou ale přístroje jiné," upozornil.
Poškodí kardiostimulátor pec? Názory se různí
Pracovníci českých krematorií tak jednotní ale nejsou. Na to, že by kardiostimulátor mohl poškodit pec, se jejich názory liší.
"K nám se mrtvý s kardiostimulátorem nesmí dostat. To bychom nemocnici poslali fakturu za zničení pece. To je taková pecka, že to pec rozhodně poškodí," řekl iDNES.cz ředitel Správy hřbitovů a krematorií města Plzně Jiří Skala. Připustil však, že takovou situaci pamatuje naposled před několika lety.
Jinde podobné problémy nepřipouštějí. "Problém to není. Pec to poškodit nemůže, to se stávalo dřív. Dnes se používají jiné baterky," prohlásil šéf Pohřebního ústavu hlavního města Prahy Julius Mlčoch. Stejný názor má i ředitel ostravského krematoria Pavel Lacina.
Co se děje s přístroji po smrti?
Slovenský server otevřel i otázku, zda kardiostimulátor po vyjmutí z těla nebožtíka nepoužít u jiného pacienta.
V Česku je něco takového vyloučené. Podle lékařů je to především z hygienických důvodů. Lékaři se tak snaží zabránit přenosu infekčních chorob.
"Je to implantát jako jakýkoliv jiný. To je stejné, jako kdyby se vyjímaly z těla kovové klouby a dávaly se dalším pacientům. To je absolutně nemožné," vysvětlil Krupička.
Pokud by se kardiostimulátor čistil chemicky nebo vodní parou, tak jako ostatní lékařské přístroje, mohlo by navíc dojít k jeho poškození. "Povrch není úplně dokonale hladký. V různých zákoutích nebo zaoblinách by se nemuselo podařit vyčistit přístroj úplně," dodal kardiolog.
Ve Švédsku se například kardiostimulátory používají opětovně. Přístroj ale nesmí být starší než dva roky, upozornil server.
Životnost přístroje je šest až dvanáct let v závislosti na typu a využití. Kardiostimulátory, na nichž je nemocný závislý čtyřiadvacet hodin denně, je třeba vyměnit po kratší době. V Česku mají kardiostimulátor řádově desítky tisíc nemocných, jen loni jich bylo naimplantováno přes osm tisíc. Jejich cena se pohybuje řádově mezi 70 a 150 tisíci korun.
