Leckdo si mohl pomyslet, že to snad měly americké sestry Williamsovy dokonale připravené. Že to přece nenachystal tenisový osud, že to není náhoda.
V Melbourne se v sobotu večer díky nim odehrála scéna až nápadně připomínající hollywoodské „dojáky“.
Jako první mluvila na kurtu v narvané aréně Roda Lavera šestatřicetiletá Venus, která se do grandslamového finále vrátila po skoro osmi letech, po překonání Sjögrenova syndromu, způsobujícím únavu a bolest kloubů.
„To je moje malá sestřička, lidi,“ otočila se během děkovné řeči americká veteránka na o rok mladší šampionku Serenu. V očích se jí leskly slzy, přestože se usmívala. „Tvoje výhra je i moje výhra.“
Vítězka čekala opodál, smála se, tak trochu „pubertálně“ gestikulovala. Až pak nastoupila na nasvícené pódium, kde při slavnostním ceremoniálu asistovala i česká legenda Hana Mandlíková.
„V žádném případě bych nezískala tolik grandslamových titulů bez ní. Jsi jediný důvod, proč existují sestry Williamsovy. Jsi moje inspirace,” řekla Serena směrem k Venus. „Těším se na příští rok, že se tu potkáme. Nemám ráda slovo comeback, protože ona z tenisu nikdy neodešla.“
Dokazuje to, jak silné pouto mezi nimi je. Jedna druhou ochraňuje, obětovaly by se pro sebe, jejich každodenní tréninková dřina obě dvě motivuje. A ve finále Australian Open nastala „win-win“ situace, jak říkají Američané. Ani jedna Williamsová nemohla prohrát.
„Zklamaná nejsem, užívám si pohled na jméno Williamsová na trofeji. To je přece skvělé,“ prohlásila později na tiskové konferenci Venus.
„Je to krásný pocit, lepší příběh jsem napsat nemohla, ani na lepším místě,“ rozplývala se pak Serena.
Je symbolické, že se její zápis do kronik odehrál právě v Melbourne, právě když byla starší sestra nablízku.
Na modrých kurtech v Austrálii se totiž v roce 1998 utkaly poprvé. Vyhrála Venus, nyní se raduje rekordmanka Serena.
Jako sestry zaokrouhlily počet grandslamů na třicet, Serena se 23. triumfem odpoutala od Němky Steffi Grafové. V moderní éře tenisu nikdo lepší nebyl, absolutní rekord drží Margaret Courtová s 24 vítězstvími.
Šestnáctiletá mezera mezi prvním a posledním grandslamem je nejdelší v historii. S takřka 85 miliony dolary posbírala za kariéru suverénně nejvíc „prize money“. Letos Serena zaznamenal i další turnajové rekordy: s 54 esy překonala Karolínu Plíškovou, její servis letěl rychlostí až 198 km/hod a Chorvatku Mirjanu Lučičovou-Baroniovou vyřídila za padesát minut v nejrychlejším zápase ženské dvouhry.
„Nejlepší v historii? Jenom si plníme sny?“
„Nemyslím, že bychom se snažily být nejlepší v historii, jenom si plníme sny,“ podotkla Venus Williamsová, která se Serenou začala pinkat pod dohledem otce Richarda. V kalifornském Comptonu, městě proslulém vysokou kriminalitou a bídou, jim na kurt míčky dovezl v nákupním vozíku. Postupně jeho holky dorostly v superstar. Staly se z nich sportovní ikony.
Mužské finále Federer vs. NadalKdyž se jeden z novinářů zeptal, zda bude vítězka ženské dvouhry Serena Williamsová sledovat nedělní souboj o titul mezi Rogerem Federerem a Rafaelem Nadalem, Američanka byla na oko zděšené: „Z Melbourne odlétám, ale tenhle zápas přece musím vidět, člověče.“ |
Serena s pohárem procházela útrobami Laverova stadionu a u své fotky počítala - 2003, 2005, 2007, 2009, 2010, 2015. Pak ukázala na bílý prostor vyhrazený pro sedmý letopočet 2017. Zase vylepšila vlastní maximum.
Pak se potkala se snoubencem Alexisem Ohanianem: „Jsem na tebe tak pyšný, Sereno,“ vzkázal přes sociální sítě.
Od firmy Nike dostala nové boty z kolekce Michaela Jordana - ano, správně s číslem 23, které legendární basketbalista nosil na dresu.
Americká tenistka se navíc vrátí na první místo žebříčku WTA místo nepřesvědčivé Němky Angelique Kerberové.
„To je bonus. Vlastně jsem to ani nevěděla, ráda jsem na vrcholu, takže z toho mám taky dobrý pocit,“ říkala Serena Williamsová před novináři a pobaveně vyprávěla, jak jí tento fakt trenér Patrick Mouratoglou před turnajem zatajil.
A jak sestry Williamsovy výjimečný rodinný moment oslaví?
„Kolik je hodin?“ zeptala se Venus reportérů. V Austrálii už bylo deset. „Bože, turnaj byl tak dlouhý. Ale nevím, jaké jsou plány, každopádně budeme spolu.“
Serena dorazila do tiskového sálu později a žurnalisty jemně popíchla. „Slavím tak, že mám non stop tiskovou konferenci. Ale ne, cítím se tu s vámi dobře, ráda se bavím. Jenže už je pozdě, nevím, jak budeme slavit, fakt nevím. Snad budu schopná vůbec usnout, jak jsem nadšená.“
